Dnes se podíváme na zoubek studentské psychologii – a to rovnou přes oceán! Ponoříme se do světa amerického snu a skotské reality očima dvou studentů psychologie: Williama a Alexe. Zajímá nás, jak se studuje psychologie na různých kontinentech, co je baví a co je naopak štve. Tak pojďme na to!
Psychologie napříč kontinenty: Americký sen vs. Skotská realita – pohled do života studentů Williama a Alexe
Seznamte se s Williamem Rozumem, druhákem na Utah State University v USA. William studuje psychologii a k tomu si musí vybrat vedlejší obor. Zatím váhá mezi businessem a politologií. Na druhé straně Atlantiku se nám představí Alex Smith, student druhého ročníku magisterského programu psychologie na Aberdeenské univerzitě ve Skotsku. Zeptali jsme se jich na všechno možné – od toho, co je na psychologii fascinuje, až po to, jaké mají kariérní cíle. A samozřejmě jsme pro vás vytáhli i pár rad do života!
Studium psychologie – jak to chodí a kolik to stojí?
William si nemůže svůj program vynachválit. „Je skvělý v tom, jak učí a dává zkušenosti v oblasti výzkumu. Baví mě, jak je všestranný,“ říká. Co se týče financí, jeden semestr ho vyjde na něco málo přes 3000 dolarů, ale díky tomu, že mu na univerzitě pracuje rodič, má poloviční školné. Alex to vidí podobně: „Ten program je absolutně úžasný!“ Co se týče nákladů, tam je to složitější. Pokud jste Skot nebo pocházíte z EU, studujete zdarma. Pro Angličany je to 9000 liber ročně a pro zahraniční studenty až 12600 liber. Alex také chválí profesory: „Jsou vynikající a ve svých oborech znalí. Jsou ochotní pomáhat motivovaným studentům.“
Zajímalo nás, jestli je něco, co by si chtěli studovat mimo svůj program. William je spokojený s tím, co má, ale Alex přiznává, že by ho lákalo více se ponořit do neurovědy. Je vidět, že každý k tomu přistupuje trochu jinak.
Co je na psychologii tak táhne?
Pro Williama jsou nejzajímavější témata spojená s abnormalitami, analýzou chování a designem výzkumu. „Neustále se to mění!“ dodává. Zajímat se o psychologii začal už před šesti lety, když viděl, jak se s duševními problémy potýkají jeho blízcí. „Chtěl jsem tomu lépe rozumět a jednou mít možnost něco změnit,“ vysvětluje. Alexe naopak tolik neláká evoluční psychologie. Ke studiu psychologie ho přivedla osobní zkušenost: „Prošel jsem si těžkým obdobím ve škole a psycholog mi pomohl pochopit, co se děje. Od té doby jsem chtěl být psychologem.“ A to už je osm let!
Kariérní cíle – kam dál po škole?
William si zatím není jistý, na jakou subspecializaci se chce zaměřit, ale láká ho klinická práce s výukou a výzkumem. Po bakaláři plánuje jít na graduate school a získat doktorát. Mimo školu se věnuje výzkumu v psychologické katedře a pomáhá se studiemi o demenci. Dělá to, protože ho to baví a protože je to dobrá zkušenost. Alex má jasnější cíl: chce se specializovat na psychologii dospělých a stát se vojenským psychologem v britské armádě a následně pracovat v NATO. Po magisterském studiu by chtěl absolvovat kurz War and Psychiatry, pracovat a pak si udělat doktorát z klinické psychologie.
Mimo školu Alex dobrovolničí jednou týdně v dětské nemocnici. „Trávím čas s dětmi a jejich rodinami a poskytuji jim podporu, kterou potřebují,“ říká.
Rady pro budoucí psychology
Na závěr jsme se obou zeptali, co by měl student psychologie vědět. William zdůrazňuje důležitost statistické analýzy a správných výzkumných metod. „A taky, že psychologie je ROZVÍJEJÍCÍ se obor. Ne všechny odpovědi jsou známé NEBO správné,“ dodává. Alex radí, že studium na univerzitě je hodně práce. „Je důležité být organizovaný a najít rovnováhu mezi studiem a péčí o sebe. Jinak to bude hodně těžké.“
Tak co, zaujalo vás to? Doufáme, že ano! A příště se podíváme na další zajímavé téma!