Už se ti někdy stalo, že jsi s něčím souhlasila, i když jsi si říkala, že to nikdy neuděláš? Nebo jsi se ocitla v situaci, o které jsi si myslela, že se ti nikdy nestane? A nějak, někdo tě přesvědčil…
Psychologie v praxi: 8 triků, které ovlivní každého (a jak se jim bránit)
Možná tví kamarádi používají psychologické triky, aby tě přiměli dělat to, co chtějí, anebo jsou prostě fakt milí a umí přesvědčovat. No jo, ale… Co když za tím něco je?
Které psychologické triky vlastně fungují? A jak se jim dá bránit? Protože ruku na srdce, kdo z nás občas nechce mít navrch?
Existuje spousta záludných triků, které na tebe možná byly použity. Některé z nich chytře používají učitelé, psychologové, a dokonce i tvoji přátelé! Ale neboj, ne všechny triky se používají ke špatnému. Některé používají učitelé a doktoři pro dobro!
Tak co, chceš vědět, o co jde? Nechceš přece být ta, na kterou tyhle finty platí, že ne? Tak pojďme na to…
1. Oslovuj jménem
Ne! Neříkej mi svým jménem! I když je to vlastně docela fajn film, ale teď vážně.
Oslovuj jménem. Lidé milují svá jména, milují, když o nich ostatní mluví! Většinou. Takže říct něčí jméno uprostřed věty je skvělý způsob, jak upoutat jeho pozornost a nasměrovat konverzaci zpět k tobě – nebo k němu. Viděla jsi, jak učitelé, když jsi byla malá, říkali tvoje jméno uprostřed výuky nebo když tě kárali? Je to proto, že když slyšíme své jméno, upoutá to naši pozornost a vrátí nás to zpět do reality. A to se hodí vždycky, nemyslíš? Zkus to a uvidíš!
Stejně tak to funguje, když chceš, aby si tě někdo všiml. Během rozhovoru s někým, koho obdivuješ, zkus často říkat jeho jméno, na začátku nebo na konci otázek. Upoutá to jeho pozornost a dodá to tvým běžným konverzacím šarm. Funguje to, věř mi.
Milujeme svá jména natolik, že dokážeme rozpoznat, když někdo naše jméno vysloví v hlučném davu nebo na večírku. Tato forma selektivní pozornosti souvisí s „efektem koktejlové party“. V přeplněné nebo hlučné místnosti se dokážeme soustředit na konkrétní konverzaci, kterou si vybereme. A co je důležitější, pokud je naše jméno vysloveno poblíž – i když se soustředíme na jiný rozhovor – okamžitě se vzpružíme a uvědomíme si, že o nás někdo mluví. Mozek se prostě přepne, to je fakt!
2. Podej někomu něco uprostřed rozhovoru
Řekněme, že potřebuješ pomoct s nošením věcí do tvého pokoje, ale tvůj otravný bratr ti nechce pomoct. Zkus mu podat věc uprostřed rozhovoru. Fakt! Funguje to líp než milion proseb.
Anebo si chceš vystřelit? Zkus někomu podat něco úplně náhodného během vašeho hlubokého rozhovoru. Z nějakého bizarního důvodu, když lidé vyprávějí příběh nebo jsou zapojeni do konverzace, obvykle si vezmou cokoliv, co jim podáš uprostřed rozhovoru. Srandovní, co?
Jíš banán? Klidně mu ho během vašeho hlubokého analytického rozhovoru náhodně podej. Máš těžkou tašku, kterou potřebuješ odnést? Podej mu ji uprostřed tvého hlubokého zamyšlení a emocionálního příběhu o tvé staré kočce Mourekovi a on ti s velkou pravděpodobností pomůže nést tvůj náklad. Emočně i fyzicky.
3. Použij Pavlovovu teorii žvýkáním žvýkačky během zkoušky
Věř tomu nebo ne, žvýkačka ti může pomoct složit tvou příští velkou zkoušku! Fakt! No dobře, nebudu lhát, je to trik, ale i tak můžeš být překvapená. Jak?!
Pokud opravdu potřebuješ složit tu příští zkoušku, budeš si chtít najít výraznou příchuť žvýkačky a začít ji žvýkat během tvých studijních sezení. Potom, když budeš psát zkoušku, se podvědomě naučíš spojovat tu příchuť žvýkačky s informacemi, které jsi studovala. To ti může pomoct si zapamatovat informace během zkoušky, pokud tu příchuť ucítíš znovu během zkoušky. Funguje to! Ale je to trochu alchymie…
To je forma podmiňování, která vychází z Pavlovovy teorie. Podle Husson University Online je „Pavlovova teorie učební postup, který zahrnuje spárování stimulu s podmíněnou reakcí.
„V slavných experimentech, které Ivan Pavlov prováděl se svými psy, Pavlov zjistil, že předměty nebo události mohou vyvolat podmíněnou reakci. Experimenty začaly tím, že Pavlov demonstroval, jak přítomnost misky s psím žrádlem (stimul) vyvolá nepodmíněnou reakci (slinění). Ale Pavlov si všiml, že psi začali spojovat jeho laboranta s jídlem, což vytvořilo naučenou a podmíněnou reakci.“
Takže až se příště budeš učit na zkoušku? Vytáhni žvýkačku a žvýkej! Může ti to vynést jedničku s hvězdičkou. Poděkuj žvýkačce a Pavlovovým psům.
4. Představ si, že jsi tam, kde chceš v životě být
Ok, tohle ti může fakt pomoct, pokud to správně použiješ. Zkus použít formu kognitivní disonance ve svůj prospěch a změnit své myšlení na člověka, kterým chceš být.
Podle Medical News Today je kognitivní disonance „teorie v sociální psychologii [která] odkazuje na mentální konflikt, který nastává, když se chování a přesvědčení člověka neshodují.“
Ale místo toho, abys pociťovala nepohodlí, zkus použít kognitivní disonanci k motivaci ke změně. Pokud nemůžeš dostat své chování tak, aby odráželo tvé cíle, zkus přesvědčit svou mysl, že už jsi někdo, kdo na těch cílech aktivně pracuje. Může to změnit tvé myšlenky k lepšímu a pomoct ti to motivovat.
Řekněme, že máš špatný zvyk utrácet příliš mnoho peněz. Shopaholici, spojte se!
Ne, ale vážně, musíme přestat nakupovat. Zkus si říct, že prostě nejsi ten typ člověka, který rád hodně nakupuje. Není to tvoje věc. Změna tvého myšlení může změnit tvé činy, pokud na tom budeš opravdu pracovat.
Možná se cítíš trochu smutně a vždycky vidíš na situacích to negativní – i když je důležité potlačovat své emoce – zkus si představit, že jsi člověk, který se vždycky dívá na situace z té lepší stránky a můžeš mít sklon začít vidět to dobré během tvého mrzutého dne. Anebo si představ, že jsi ta nejšťastnější osoba na světě. Uvidíš, jak to s tebou zamává!
5. Požádej o velkou laskavost, potom ji změň na malou
Opravdu chceš tu rozkošnou činčilu, na kterou koukáš ve výloze obchodu. Chodíš kolem toho zverimexu každý den a on je prostě tam. Kouká na tebe těmi svými roztomilými očičkama.
Blíží se tvoje narozeniny, nemáš peníze na to, abys sis ho sama koupila, a chceš ho pojmenovat Žmolík.
No, pokud chceš použít psychologické triky ve svůj prospěch, i když je to trochu záludné, zkus nejdřív požádat rodiče o psa. Psa?! Vždyť to je tolik práce a starostí!
Ano, ale pokud někoho nejdřív požádáš o velkou laskavost, je pravděpodobné, že ti řekne ne. Ale pokud to chvíli potom změníš na laskavost, která je menší, je méně pravděpodobné, že ti řekne ne.
V psychologii se tato technika nazývá technika „dveře ve tváři“ (DITF) a dá se použít v mnoha situacích. Někdo od tebe prostě hodně žádá, a potom, když řekneš ne, jednoduše drasticky sníží tu částku, takže ta nová nabídka nezní tak špatně.
Takže pokud zoufale potřebuješ pět stovek, ale víš, že ti tvůj kamarád nerad půjčuje hodně peněz, zkus si říct o tisícovku. Pět stovek se teď zdá mnohem míň, že?
6. Požádej o laskavost, když je někdo vyčerpaný
Tohle je spíš varování, že někdo může používat tenhle trik na tebe. Nedělej to! Je to hnusný. ☹
Takže tvůj kamarád fakt potřeboval přespat u tebe doma. Jsi dost zaneprázdněná a celou noc jsi sledovala druhou sérii The OA na Netflixu. Takže ho nemůžeš nechat přespat. Už ses rozhodla, že řekneš ne.
Ale tvůj kamarád najednou zaklepe na dveře a znovu tě žádá během brzkých ranních hodin.
Nějakým způsobem zjistíš, že říkáš ano jeho laskavosti.
Pravděpodobně jsi byla vyčerpaná a příliš unavená na to, abys řekla ne jeho prosbám.
Podle několika studií je pravděpodobnější, že lidé budou ovlivněni k tomu, aby udělali něco, co zpočátku nechtěli dělat, když jsou unavení.
7. Zrcadli ostatní, aby sis našla přátele
Takže máš opravdu potíže s navazováním přátelství. Aniž bys měnila to, kým jsi, zkus zrcadlit pohyby a gesta toho druhého člověka a on může být otevřenější k tomu, aby tě poznal. Funguje to! Možná se budeš divit, ale jo. Zkus to!
Toto napodobování ostatních se ti může stát podvědomě! Tento případ se nazývá „chameleonský efekt“ a byl zkoumán v dalších studiích.
Pokud si někdo myslí, že jsi mu podobná, může být ochotnější být tvůj přítel.
Takže tě někdo může podvědomě zrcadlit, nebo aby získal tvoji důvěru…
Pravděpodobně jen chce být tvůj kamarád.
8. Kývej hlavou, pokud chceš, aby s tebou někdo souhlasil
Potřebovala jsi někdy, aby někdo souhlasil s prezentací, kterou jsi dělala v práci? Nebo jsi možná chtěla někoho přesvědčit, aby s tebou souhlasil v tématu, o kterém víš, že by ho pochopil, pokud by se mu otevřel.
Chci říct, fakt by se měl podívat na The OA na Netflixu! Pokud by pochopil ten bod, který říkám a souhlasil s ním, pravděpodobně by se na to chtěl podívat! (Promiň, ten seriál fakt zbožňuju…)
No, zkus kývat hlavou, když diskutuješ o bodu, se kterým chceš, aby někdo souhlasil.
Podle studie z roku 1980 publikované v Applied Psychology Journal psychologové zjistili, že když ostatní kývají hlavou, když někoho poslouchají, je pravděpodobnější, že s ním budou souhlasit.
Může se ti dokonce stát, že podvědomě kýváš hlavou na něčí intenzivní příběh, protože on taky kývá! Potom se musíš zeptat sama sebe: s čím sakra souhlasím?
Chci říct, *kývá* prostě se musíš *kývá* podívat na ten seriál *kývá* The OA *kývá* na Netflixu. *Velké kývnutí!* Neříkám, že se máš podívat na celou sérii! Jen na jeden díl.
Je to nejlepší seriál na světě! *Více kývání!*
Tak co si myslíš o těchto psychologických tricích? Pamatuj, používej je jen pro dobro! A buď si vědoma toho, že je ostatní mohou používat na tebe. Vyzkoušíš některý z nich?