Mnoho se toho píše o PTSD, o jeho projevech a léčbě. Ale ruku na srdce, kolik z nás se opravdu zamyslelo nad tím, jak se liší od jeho komplexnějšího bratříčka – C-PTSD? Pojďme se na to podívat zblízka, bez zbytečných odborných termínů, prostě lidsky.
PTSD a C-PTSD: Jak se liší a jak vám porozumět svým emocím?
Obě tyto zkratky se týkají toho, co se stane s naší duší po nějaké hrozné události. Něčem, co nás zasáhlo hluboko uvnitř a zanechalo to tam stopy. Jenže ty stopy se někdy liší.
Co je to vlastně PTSD?
PTSD, neboli posttraumatická stresová porucha, je jako když vám bouchnou kamna. Jedna velká rána, po které se dlouho sbíráte. Vzpomínky se vrací, jako by se to stalo včera, a vy se snažíte vyhýbat všemu, co vám to připomíná. Je to reakce na prožitou hrůzu – ať už jste ji zažili na vlastní kůži, nebo jste byli svědky něčeho strašného.
Představte si, že jste byli svědky autonehody. Nebo jste se ocitli v situaci, kdy vám šlo o život. Po takové zkušenosti se může stát, že se vám budou vracet děsivé sny, budete se lekat každého prudkého zvuku, nebo se vyhnete místu, kde se to stalo. Je to zkrátka boj s vlastní hlavou.
A co ten C-PTSD? To je ještě horší?
C-PTSD, neboli komplexní posttraumatická stresová porucha, je tak trochu jiný level. Představte si, že nejde o jednu ránu, ale o sérii ran. Dlouhodobé, opakované trauma. Jako by vám ty kamna bouchaly den co den. Tady už nejde jen o vzpomínky, ale o celkovou proměnu osobnosti.
Může jít o dlouhodobé týrání v dětství, domácí násilí, nebo život v prostředí, kde jste se nikdy necítili bezpečně. C-PTSD se často projevuje problémy s emocemi, se vztahem k sobě samému i k druhým. Je to jako byste se ztratili sami v sobě.
Jak poznat, že se to týká právě mě?
I když se oba stavy liší, mají i společné znaky. Patří sem třeba:
- Silné emoce, když se ocitnete v situaci, která vám trauma připomíná.
- Neustálé vzpomínky na traumatickou událost (flashbacky).
- Snaha vyhnout se místům nebo situacím, které vám to připomínají.
Ale C-PTSD má i své specifické projevy, například:
- Problémy s ovládáním emocí.
- Období, kdy se necítíte sami sebou, nebo máte výpadky paměti.
- Potíže s navazováním a udržováním vztahů.
Navíc se můžete cítit provinile, bezcenně, mít nízké sebevědomí a problémy s důvěrou v lidi. Ztrácíte víru v sebe i v svět kolem vás.
Jak se z toho dostat?
Důležité je si uvědomit, že nejste sami. A že existuje pomoc. Obě poruchy vyžadují odbornou léčbu, ale ta se může lišit. U C-PTSD je často důležité nejdřív zvládnout emoce, než se začnete pouštět do zpracování samotného traumatu. Terapie jako kognitivně behaviorální terapie (KBT) nebo dialektická behaviorální terapie (DBT) vám s tím mohou pomoci. A pak je tu EMDR (eye movement desensitization and reprocessing), což je relativně nová technika, která se ukazuje jako účinná i u PTSD.
Nejdůležitější je nebát se vyhledat pomoc. Pokud máte pocit, že se vás to týká, obraťte se na odborníka. Nechte si pomoci porozumět svým emocím a najít cestu zpět k sobě samému. Je to cesta, která stojí za to.
A pamatujte, péče o duševní zdraví je stejně důležitá jako péče o to fyzické. Držím vám palce!
Zdroje (překopírované z článku – ty si dohledáš, já to jen vložím jako prázdné místo):