Všichni to známe. Ráno se chystáme ven a automaticky saháme po něčem, co nám zakryje ústa a nos. Ale zastavili jsme se někdy a zamysleli, jestli to, co si bereme, je opravdu to pravé ořechové? Nebo je to jen takový „aby vlk byl sytý i koza zůstala celá“? Pojďme se podívat na to, jak se v téhle „džungli“ respirátorů a roušek vyznat.
Respirátor vs. Rouška: Kdy co nosit?
Není rouška jako rouška a respirátor už vůbec ne. Rouška, ta látková, bavlněná, jakou nám šila babička (nebo my sami, kdo se chytil šicího stroje během lockdownu) je fajn, ale spíš pro ten pocit. Proti virům a bakteriím toho moc nezmůže. Je to taková „první pomoc“, když nic jiného není po ruce.
Kdy sáhnout po roušce?
Rouška je ideální, když jdete do obchodu a chcete se „trochu“ chránit. Nebo když se necítíte úplně fit a nechcete „nakazit půlku tramvaje“. Je to takové gesto slušnosti a ohleduplnosti. Ale nečekejte od ní zázraky.
Respirátor, to je jiná liga. Ten má filtry, certifikace a umí filtrovat víc než jen „všechno možné“. Samozřejmě, čím vyšší třída respirátoru, tím lepší ochrana. Ale i respirátor má svoje „ale“.
A kdy nasadit respirátor?
Respirátor je nutnost, když se pohybujete v rizikovém prostředí. Třeba v nemocnici, v hromadné dopravě v době chřipkové epidemie nebo když se staráte o někoho nemocného. Je to zkrátka „vyšší level“ ochrany, když je „opravdu zle“.
Ale pozor, ani respirátor není všemocný. Důležité je ho správně nasadit, aby dobře těsnil. A taky ho pravidelně měnit. Protože i ten nejlepší respirátor se časem „ucpe“ a přestane plnit svou funkci.
Takže, ať už sáhnete po roušce nebo respirátoru, důležité je pamatovat na to, že to není jediná ochrana. Důležité je i dodržovat hygienu, mýt si ruce a vyhýbat se davům. Protože „štěstí přeje připraveným“ a v tomhle případě to platí dvojnásob.