Vždycky mě fascinovali ti lidé, co se v společnosti cítí jako ryba ve vodě. Všude je jich plno, s každým se znají, vtipkují, zkrátka hvězdy večera. A mnohdy si říkám, jak to dělají? Není jim to trapný? Nejsou nervózní? A pak si uvědomím, že to asi bude tím, že oni se tak prostě necítí. Závidím jim to.
Nejste taky tak trochu introverti, co by se rádi víc odvázali? Koukáte s obdivem na ty společenské motýly a říkáte si, že to nikdy nedokážete? No, mám pro vás pár věcí.
Nejdřív ze všeho, přestaňte na svou tichost pohlížet jako na něco špatného. Samota a pocit nepochopení bolí, ale věřte mi, i v tichu je krása. Nemusíte se hned předělávat na někoho, kým nejste.
A víte co? Ono to ani není černobílý. Nemusíte být buď introvertní poustevník, nebo extrovertní bavič. Klidně si najděte něco mezi. Nemá smysl se s těmi „motýly“ srovnávat. I já jsem se kolikrát cítila odstrčená, protože jsem se neprojevovala. Ale vím, co ve mně je. A pokud si vás někdo nevšimne, je to jeho problém. Navíc, kolikrát je lepší mít pár dobrých přátel, než stovku povrchních známých. Tak se soustřeďte na ty, co vás mají rádi takové, jací jste, a na to, co se vám na sobě líbí.
Vždyť vaši přátelé vás přece milují proto, jací jste. Mě si kamarádi často zvou na kafe, když potřebují vypovídat. Umím naslouchat, nechat je, ať se vyvztekají. A když už něco řeknu, tak to stojí za to. Dají na můj názor, ví, že jim řeknu pravdu. Takže i když společnost občas preferuje ty upovídané, vaši blízcí to můžou vidět úplně jinak. Už se mi párkrát stalo, že mi někdo řekl, že je poctěný, že se mu svěřuju, protože vím, že to neroztrubuju na potkání. A víte co? Díky tomuhle jsem se začala mít víc ráda i já.
Ale pokud vás ta neschopnost se socializovat fakt trápí a chcete s tím něco dělat, mám pro vás pár tipů:
Trénink dělá mistra
Mně v tom hodně pomohla práce, ale trénovat můžete kdekoliv. I když se vám do toho nechce (a mnohdy nechce, to je jasný). Když potkám nové lidi, snažím se mít v hlavě nachystaných pár otázek nebo komentářů. Vždycky se k nim můžu vrátit.
Třeba něco poznamenejte k proběhlé schůzce, nebo se zeptejte na ty dobroty, co servírují. Slyšela jsem, že lidi rádi mluví o sobě, tak se zeptejte a pořádně poslouchejte, ať se můžete doptávat. Na konci budou mít pocit, že jste si skvěle popovídali, i když jste mluvili spíš vy.
Přijdou momenty paniky, kdy se začnete potit a třást, ale berte to s klidem. Nadechněte se a vraťte se k otázce, co máte nachystanou. Nebo když se zeptají vás, zkuste odpověď rozšířit o další komentář. Může to znít zbytečně, ale už říkáte víc slov. Zkoušejte to pokaždé, když na to máte odvahu. Malé krůčky jsou taky krůčky.
Třeba se podívejte prodavačce do očí a usmějte se na ni. Není to jen o slovech: nezapomínejte na řeč těla. Očním kontaktem a úsměvem dáte najevo, že ji vnímáte. Nemusíte pořád mluvit, abyste se s někým spojili. I to může být děsivé. Dívat se lidem do očí a tak, můžete se cítit divně, ale pak budete mít dobrý pocit. A mějte radost i z maličkostí. Pochvalte se, když se vám něco povede, uznejte to. Dodá vám to odvahu do budoucna.
Nenasazujte si laťku moc vysoko
Myslím, že si spousta z nás představuje nějakou lepší verzi sebe sama. Kde jsme společenské hvězdy, co excelují v extrovertní práci. Jsme finančně zabezpečení, sebevědomí, zdravě žijeme, máme čas na rodinu a jsme v láskyplném vztahu. A náš dům je zázrakem vždycky uklizený… Myslím, že víte, kam mířím (všichni jsme to viděli v televizi a na sociálních sítích). Snad se tam jednou dostanete. Ale buďte na chvíli realističtí a zamyslete se nad tím, kdo jste teď a kým chcete být. Jak se tam dostanete? Pamatujte, že každá změna, kterou chcete v životě udělat, se nestane přes noc. Je to dlouhý proces, který bude jako na horské dráze, ale nakonec to bude stát za to.
Myslím, že se spousta z nás shazuje za to, že má tenhle „problém“, protože to prostě zní hloupě, že? Už nejsme děti, měli bychom se umět socializovat jako ostatní. Ale tohle je běžný problém spousty lidí, takže vězte, že v tom rozhodně nejste sami.
Máte nějaké další rady? Podělte se o ně dole a pak vyrazte ven a podívejte se prodavačce do očí!