Také vám občas přijde, že si sami házíte klacky pod nohy? Jako byste toužili po štěstí, ale zároveň dělali všechno proto, abyste ho nedosáhli? Možná za tím stojí vaše vlastní mysl a její obranné mechanismy. Profesor, u kterého jsem studovala psychologii, s oblibou říkal, že Freud byl génius své doby. Ať už s ním souhlasíte nebo ne, jedno mu upřít nemůžete – položil základy pro pochopení složitosti lidské mysli. Jednou z jeho nejznámějších teorií je ta o třech složkách osobnosti: id, ego a superego.
Sebeobrana hrou: 12 triků vaší mysli, které (možná) sabotují štěstí
Tahle trojice má na starosti řízení našeho života, a každý z nich má své vlastní motivy a potřeby. Id, to je taková ta primitivní část našeho mozku, co má na starosti pudy. Je to ta část, co prahne po potěšení, chce všechno hned a teď. Sex je skvělý příklad pudu, který id řídí. Superego je naopak náš vnitřní moralista. Funguje jako svědomí, pomáhá nám rozlišovat mezi dobrem a zlem. Představte si ho jako Křemílka v hlavě, co vás pořád poučuje. No a nakonec tu máme ego. Ego je takový mírotvorce mezi id a superegem. Snaží se udržet rovnováhu a zároveň se vyrovnávat s vnějším světem.
Už jenom tohle je pořádná zátěž! Freud tvrdil, že jsme v podstatě požitkáři (trochu ovlivnění tím id, že jo. Ale hej, kdo by chtěl být nešťastný?), a abychom dosáhli štěstí, potřebujeme rovnováhu. Hluboce toužíme po stabilitě a klidu. Jenže život je plný nároků a někdy už toho má ego prostě plné zuby. A tak se snaží udržet tu rovnováhu za každou cenu, i když to někdy vede k nezdravým extrémům. A tomu se říká obranné mechanismy ega. Tady je 12 těch nejčastějších:
Popření
Prostě si nechcete přiznat, že se něco děje. Zavíráte oči před realitou, i když je to evidentní. Jako když víte, že kouření škodí zdraví, ale pořád si zapalujete jednu cigaretu za druhou.
Vytěsnění
Zapomenete na nepříjemné zážitky. Vaše mysl je zamkne do hluboké zásuvky, abyste se s nimi nemuseli konfrontovat. Ale ony tam pořád někde jsou a občas se ozvou.
Projekce
Své vlastní negativní vlastnosti a pocity připisujete ostatním. Nechcete si přiznat, že jste žárliví, tak radši tvrdíte, že žárlí váš partner.
Racionalizace
Hledáte logické zdůvodnění pro své chování, i když je to očividná hloupost. Uděláte něco špatně a pak si to omluvíte tím, že „všichni to tak dělají“.
Sublimace
Přesměrujete negativní energii do něčeho pozitivního. Jste naštvaní na šéfa, tak jdete cvičit a vybíjíte si vztek v posilovně.
Reaktivní výtvor
Chováte se přesně opačně, než jak se cítíte. Jste smutní, ale chováte se přehnaně vesele, abyste zakryli své pocity.
Regrese
Vracíte se do dětství. Když jste ve stresu, začnete se chovat jako malé dítě – trucujete, brečíte, potřebujete, aby vás někdo utěšoval.
Identifikace
Ztotožníte se s někým, kdo má moc nebo autoritu. Začnete se chovat jako on, přejmete jeho názory a postoje.
Introjekce
Přejímáte názory a hodnoty od ostatních, aniž byste je kriticky zhodnotili. Papouškujete, co slyšíte v televizi, aniž byste se zamysleli nad tím, jestli to dává smysl.
Kompenzace
Snažíte se zakrýt své slabé stránky tím, že vynikáte v něčem jiném. Cítíte se oškliví, tak se snažíte být chytří a zábavní.
Přesun
Vybíjíte si vztek na někom, kdo za to nemůže. Jste naštvaní na šéfa, tak doma vynadáte partnerovi.
Izolace
Oddělujete emoce od myšlenek. Mluvíte o traumatickém zážitku chladně a bez emocí, jako by se to stalo někomu jinému.
Je to jen hra? Možná. Ale hra, která ovlivňuje naše životy víc, než si myslíme. Tak co, poznáváte se v některém z těch triků?
Zdroje:
* Freud, S. (1923). The Ego and the Id.
* Anna Freud, The Ego and Mechanisms of Defense (1936)
* Baumeister, R. F., Dale, K., & Sommer, K. L. (1998). Freudian defense mechanisms: Reaction formation, projection, displacement, undoing, isolation, rationalization, denial, and repression. Journal of Personality, 66(6), 1281–1313.