Tak jo, pojďme si povědět něco o sebezkušenostní skupině pro studenty psychologie. Možná si říkáte: „Sebezkušenostní cože?“ Zní to trochu jako z jiné planety, ale věřte mi, je to dost zásadní věc. A pro budoucí psychology obzvlášť.
Proč se do toho pouštět?
Asi to znáte, teorie je fajn, ale praxe je úplně jiná káva. A v psychologii to platí dvojnásob. Můžete mít načteno kvanta knížek, ale dokud sami nezažijete proces terapie „na vlastní kůži“, těžko se vcítíte do klientů. Sebezkušenostní skupina je taková bezpečná zóna, kde si můžete zkusit být tím klientem. Ukázat své zranitelnosti, ventilovat pocity a zjistit, jak na to reagují ostatní.
Autenticita a kongruence – klíčové pojmy
Slyšeli jste o Carlu Rogersovi a jeho důrazu na autenticitu a kongruenci? To jsou dva pilíře efektivní terapie. Být autentický znamená být sám sebou, nebát se ukázat, kdo doopravdy jste. A kongruence zase znamená soulad mezi tím, co cítíte, myslíte a jak se chováte. V sebezkušenostní skupině máte ideální příležitost pracovat na tom, abyste byli co nejvíc „sami sebou“ a aby vaše slova odpovídala vašim pocitům. Protože jak říká lidové moudro: „Kázat vodu a pít víno“ moc nefunguje.
Co tam vlastně dělají?
Nepředstavujte si žádné ezoterické rituály nebo seance. Jde spíš o otevřenou a upřímnou diskuzi. Lidé ve skupině sdílí své myšlenky, pocity a zážitky. Dostávají zpětnou vazbu od ostatních a učí se lépe porozumět sami sobě i druhým. Někdy to bolí, to je jasné. Ale ten růst, který z toho vzejde, za to stojí.
Není to pro každého, ale…
Sebezkušenostní skupina není pro každého. Vyžaduje to odvahu, otevřenost a ochotu vystoupit ze své komfortní zóny. Ale pokud se chcete stát dobrým psychologem, je to investice, která se vám mnohonásobně vrátí. Berte to jako takovou generálku na život – naučíte se lépe zvládat stres, komunikovat s lidmi a hlavně, budete sami se sebou spokojenější.