Konec dne. Únava po náročném dni ve škole, v práci… Člověk se těší, až si dobije baterky. Zpomalíš, zalezeš do postele a je to prostě skvělý pocit. Zavřeš oči a propadneš se do různých fází spánku. A možná se ti začnou zdát sny.
Sny: 8 tajemství, která vás překvapí a změní pohled na spánek
Sny, to jsou ty obrazy, myšlenky a zvuky, co nám běží hlavou, když spíme. A věřte nebo ne, je toho v nich mnohem víc, než by se na první pohled zdálo! Tady je pár zajímavostí, o kterých jste možná neměli ani tušení:
1. Lucidní snění není žádná masovka
Lucidní sen? To je, když víš, že sníš. Prostě to víš. Někdy dokonce můžeš svůj sen ovládat. Spousta lidí o tom slyšela, ale málokdo to zažil na vlastní kůži. V jedné studii se zjistilo, že lucidní sny má jen asi 20 % populace. Takže žádný masový jev to není.
2. Sny jsou pro naše zdraví klíčové
Vědci už zjistili, že sny prostě potřebujeme. Mají totiž důležitou roli v našem zdraví. Nedostatek spánku je spojený s nemocemi srdce, obezitou a Alzheimerem. Ale není to jen o spánkové deprivaci. Je to i o nedostatku snů. Když se nám nedostává hlubokého REM spánku a s ním spojených snů, je těžké fungovat. Sny totiž pomáhají našemu mozku regenerovat, léčí ho tím, že nám umožňují podvědomě zpracovávat věci, překonávat strachy a reorganizovat vzpomínky. Jinými slovy – sny jsou taková mentální údržba. Kdo by to byl řekl?
3. Deník snů? Zázračná věc!
Určitě se vám to stalo: probudíte se a víte, že jste něco snili, ale za nic na světě si nemůžete vzpomenout, co to bylo. Stává se to často, protože i když byl sen sebevíc zapamatovatelný, po probuzení se spousta detailů prostě vypaří. Ale dobrá zpráva! Schopnost pamatovat si sny se dá trénovat. Jak? Pište si! Hned po probuzení si zapište všechno, co si z toho snu pamatujete. Mějte po ruce pero a papír, a uvidíte, že to funguje.
4. Čím déle spíme, tím divočejší sny máme
Čím déle spíme, tím jsou naše sny divnější. A nejen to! Jsou živější a emotivnější. Je to nejspíš tím, že čím déle spíme, tím hlouběji spíme. A to nám umožňuje intenzivněji zpracovávat věci, překonávat strachy a reorganizovat vzpomínky. Takže čím delší spánek, tím větší „psychoterapie“ zadarmo.
Sny jsou lidská zkušenost, kterou sdílíme všichni (i ti, co tvrdí, že se jim nic nezdá – ve skutečnosti si to prostě jen nepamatují). A nejen my, lidi, sníme. Viděli jste někdy svého psa, jak sebou škube nebo vydává zvuky ve spánku? Sní! A platí to pro většinu savců a dokonce i pro některé plazy. V jedné studii se to testovalo na potkanech. Pozorovali jejich spánkové cykly a zároveň zaznamenávali jejich mozkovou aktivitu. Zjistili, že aktivita mozku odpovídá aktivitě, kterou vykazují, když běhají. Takže potkani opravdu sní!
6. Poškození mozku může sny zrušit
Existuje jedna výjimka z pravidla „každý sní“. Lidé, kteří utrpěli traumatické poranění mozku, zjistí, že už nesní. Může to být způsobeno poškozením části mozku, která je zodpovědná za emoce, paměť a představivost.
7. Za noc máme hned několik snů
Během noci se nám zdá průměrně čtyři až šest snů, každý trvá od jedné do dvaceti minut. Je to proto, že spánek probíhá v cyklech. Do REM fáze spánku, která je nezbytná pro snění, se během noci dostaneme několikrát. Takže když se na to podíváme časově, za osm hodin spánku můžeme strávit sněním až dvě hodiny. Což je docela slušný filmový maraton, že?
8. Vědci se o snech stále učí nové věci
Sny jsou nesmírně zajímavý aspekt psychologie. Už Freud se zabýval interpretací snů a tím, jak souvisí s naším podvědomím. A fascinace sny je ještě starší. Takže není divu, že se o nich snažíme dozvědět co nejvíc. Naše chápání snů se neustále rozšiřuje. Vědci zkoumají, co sny vlastně jsou, vztah mezi neurofyziologií a psychoanalýzou snů, mozkové vlny, které se na snění podílejí, a tak dále. Sny jsou prostě nevyčerpatelná studnice poznání.