Už jste někdy měli pocit, že něco ve vašem dětství nebylo tak úplně v pořádku? Že ať jste se snažili sebevíc, nikdy jste nebyli dost dobří? Možná to není jen váš pocit. Možná jste vyrůstali s narcistickými rodiči. Neberte to ale jako diagnózu. Každý vztah je komplikovaný a tohle jsou spíš signály, které stojí za zamyšlení.
Tichá bolest dětství: 10 znamení, že jste možná vyrůstali s narcistickými rodiči
Zvenku se může zdát, že máte dokonalé rodiče. Láskyplní, milí, ohleduplní a starostliví. Ale jakmile se zavřou dveře, všechno se změní. Jen vy víte, jaké to je snášet dny ledového ticha za sebemenší prohřešek nebo čelit neustálým, neúměrným požadavkům na dokonalost. Zní vám to povědomě? Tak pojďme se na to podívat blíž.
Narcistická porucha osobnosti je jedna z deseti poruch, které popisuje odborná psychiatrická příručka. Lidé s touto poruchou mají obvykle přehnaný pocit vlastní důležitosti a svou identitu zakládají na chvále a uznání ostatních. Děti narcistů se jen zřídka mohou domáhat pomoci pro své rodiče, a navíc často ani nevědí, že jejich rodiče mají narcistické sklony. Takže, na co si dát pozor?
1. Nízké sebevědomí:
Máte ten pocit naprosté bezcennosti? Narcističtí rodiče často vychovávají své děti v přesvědčení, že jejich pravé já je nějakým způsobem vadné. Rádi používají hanbu jako nástroj kontroly, nutí děti naplňovat potřeby rodičů. Pokud jste se necítili nikdy dost dobří, možná tohle je ten důvod.
2. Přehnaná reakce na kritiku:
Kdykoliv jste se pokusili kritizovat maminku nebo tatínka, setkali jste se s bouřlivou emocionální reakcí? Křik, fyzické tresty, agrese. Tady je důležité rozlišovat. Občasná reakce sama o sobě neznamená narcismus. Jde o tu přehnanost.
3. Oblíbené dítě („zlatíčko“):
Cítili jste se jako outsider, „černá ovce“ rodiny? Možná existovalo dítě, které bylo považováno za dokonalé, které nikdy neudělalo chybu. A vy jste byli viněni ze všech problémů. Tyhle role se ale mohly i střídat, tak si zkuste vzpomenout.
4. Jste jako rohožka:
Máte pocit, že si k vám každý může dovolit cokoliv? Děti narcistů se často ohýbají, aby vyhověly, ze strachu, že by rodiče naštvaly. Pokud vám celý život vtloukali do hlavy, že vaše potřeby nejsou důležité, pak… možná už tušíte.
5. Chronická hanba:
Narcisté rádi promítají svou hanbu na své děti a používají to jako výchovnou strategii. A děti jsou na to citlivé. Často si to nesou do dospělosti a ani si to neuvědomují. Neustále se stydí, když se jim nedaří naplnit nemožné standardy svých rodičů.
6. Nedostatek hranic:
Děti narcistů obvykle nemají dobře nastavené hranice, protože je rodiče nenaučili. V takových rodinách často neexistuje „soukromí“. Rodiče bezostyšně prohledávají pokoj, osobní věci a pak to používají proti vám.
7. Sebedestruktivní chování:
Problémové návyky, ať už jde o pití, kouření, gambling, přejídání, drogy nebo závislost na sexu, jsou často projevem „sebeuklidňování“, snahy zahnat bolestivé pocity z dětství. Pozor ale, tohle neznamená, že pokud máte nějaký zlozvyk, automaticky máte narcistické rodiče!
8. Kontrola skrze spoluzávislost:
„Neopouštěj mě,“ „Potřebuju tě,“ „Bez tebe nemůžu žít.“ Zní vám to povědomě? Narcističtí rodiče vám možná znemožňovali žít samostatný život a mít vlastní priority. Vaším jediným úkolem bylo naplňovat jejich potřeby.
9. Gaslighting:
Měli jste někdy pocit, že zpochybňujete vlastní zdravý rozum? Že vám někdo říkal, že jste udělali nebo řekli něco, na co si nevzpomínáte? Gaslighting je psychologická manipulace, kterou narcisté používají k ovládání. Může vést k neustálým pochybnostem o sobě samém.
10. Deprese a úzkost:
Děti narcistických rodičů se v dospělosti potýkají s řadou problémů, zejména ve vztazích. Narcističtí rodiče jsou často autoritativní a dominantní, což vede k pocitu, že budete potrestáni, pokud se rozhodnete jednat sami za sebe. Navíc nejsou dobrým vzorem v zvládání negativních emocí. Proto nestačí léčit jen symptomy jako úzkost a deprese, ale je nutné se vypořádat s traumatem a nedostatkem sebeúcty.
Pokud vás tento článek zasáhl, nebo si myslíte, že jste zažili narcistickou výchovu, promluvte si s někým, komu důvěřujete, nebo s odborníkem. Trauma je těžké zvládnout sám, ale nemusíte na to být sami. Existuje spousta podpory, stačí jen natáhnout ruku.
Pokud vám článek pomohl, nebo nám chcete dát zpětnou vazbu, napište nám do komentářů!
Brzy se můžete těšit na další článek!
Zdroje:
APA, 2009. Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders.
Almendrala, 2015.
Robins, 2020.
Sol, 2016.
Sol, 2020.