Slyšeli jste už o genetické sexuální přitažlivosti (GSA)? Možná to zní jako sci-fi, ale realita je překvapivější. Představte si situaci: osmnáct let jste neviděli svého biologického otce. Pak se jednoho dne ozve na Facebooku. To se stalo jedné Američance. Jenže tenhle příběh má nečekanou dohru.
Zakázaná touha: Když se rodinné pouto promění v obsesi. Mělo by GSA zůstat tabu?
Zní to šíleně, že? A teď se podržte. Tato žena se se svým otcem nejen sblížila, ale dokonce s ním ztratila panenství a plánuje svatbu. Chce se s ním přestěhovat do New Yorku a založit rodinu. Ano, čtete správně. A teď si představte, že tohle vyprávíte svojí mámě. „Občas se nám stane, že si řekneme ‚zlato‘ nebo jinou blbost. Máma se tváří, že se něco děje, ale netuší co,“ přiznává dotyčná.
Láska si nevybírá?
Všichni známe to otřepané klišé: „Do koho se zamilujeme, si nevybereme.“ Ale je to pravda? Nemáme snad dost kontroly nad tím, koho si pustíme k tělu? A co když jde o někoho, kdo je nám geneticky blízký?
GSA se objevila v USA koncem 80. let, když adoptované děti dostaly snazší přístup ke svým rodným listům a začaly se setkávat se svými biologickými příbuznými. Od té doby budí kontroverze. Definuje se jako silná fyzická nebo sexuální přitažlivost mezi genetickými příbuznými, kteří byli od sebe odděleni od narození nebo se setkali teprve nedávno. V mnoha zemích je to ilegální.
Kolik je takových případů?
Podle theguardian.com jsou post-adopční agentury zaskočeny vysokým počtem nahlášených případů GSA. „Je téměř nemožné kvantifikovat četnost těchto případů kvůli tabu, která GSA obklopují, a její variabilní a komplexní povaze. Některé agentury odhadují, že prvky GSA se vyskytují v 50 % znovuspojení.“
Adopční agentury se snaží eliminovat tyto náhlé a děsivé pocity, a také poukazují na nebezpečí incestu. Varují ty, kteří chtějí najít své příbuzné, a vzdělávají poradce, aby poskytovali terapeutickou pomoc adoptovaným a jejich rodinám.
Kvůli stigmatizaci GSA je ale výzkum v této oblasti velmi obtížný. Lidé, kteří se účastní vztahů s GSA, se snaží skrývat. Je GSA biologická, sociální nebo environmentální?
Biologie, nebo touha po blízkosti?
Newyorský psychoterapeut Joe Soll věří, že je to hlavně biologické. Podle něj se tato „romance“ podobá neuhasitelné touze matky po novorozeném dítěti. Matka neměla možnost naplnit svou přirozenou touhu po spojení s dítětem. „Tito lidé se vracejí do velmi raného stádia vývoje. Vztah je smyslný, ale neříkáme tomu ‚romance‘ nebo ‚láska‘, když jde o kojení, houpání a hlazení, nebo když se matka a dítě dívají do očí. Lidé mi často říkají, že se chtějí jen přitulit. Žena, která se setkala se svým dospělým synem, cítila nutkání ho kojit. Je tam touha po intimitě, která jim byla dříve odepřena.“
Když nevěsta vyrůstá v rodině ženicha
V 60. letech profesor Arthur Wolf z Stanfordovy univerzity žil v čínských komunitách na Taiwanu. Zaznamenal zajímavý vzorec dohodnutých sňatků, známých jako sim-pua. Nevěsty byly posílány do domácnosti budoucího manžela už ve věku dvou let, aby tam byly vychovány. „I když dívce byly v době, kdy odešla do rodiny budoucího manžela, tři až pět let, v některých oblastech Taiwanu to byly i méně než dva roky. Mnohé z těch, které vstoupily do těchto manželství, byly dokonce kojeny svými budoucími tchyněmi.“ Když se Wolf zeptal některých z těchto tchyní, proč to dělaly, byl překvapen jejich upřímností. „Vysvětlily, že s dětmi se nezacházelo jako s dcerami: říkalo se jim ‚malá snacha‘. Říkaly: ‚Je lepší vychovat synovu ženu, protože bude poslouchat, co jí řekneš, a nebude ti vždycky pomlouvat syna za zády.‘ Byla to klasická strategie tchyně!“
Wolf po analýze 25 000 malých manželství zjistil, že mnohá z nich skončila katastrofou: rozvodem a malým počtem potomků. Pokud byla nevěsta dána pryč ve věku do pěti let, s větší pravděpodobností skončila rozvodem a měla menší sexuální uspokojení se svým manželem, protože první tři roky života jsou kritické pro určení sexuální přitažlivosti. U nevěst, které byly dány pryč po pátém roce? Nebyl žádný rozdíl od dohodnutých sňatků mezi těmi, kterým bylo 16 a více let.
Měly by vztahy s GSA zůstat ilegální a silně odrazovány? Nebo by měly být ostatní země tolerantnější k těmto nekonvenčním vztahům, když podobné formy otevřeně praktikovaly i jiné tradiční země?
Zdroje:
* theguardian.com