Čtyři ušlechtilé pravdy

Buddhismus a psychologie
Buddhistická psychologie
Buddhistická filozofie
Buddhismus a psychoanalýza
Buddhismus a psychoterapie

Čtyři ušlechtilé pravdy (páli: Chattari Arya Sachchhani, čínština: ]] 聖諦Sìshèngdì), které patří mezi nejzákladnější buddhistické učení, se mnohokrát objevují v nejstarších buddhistických textech, v Paliho kánonu. Vznikly jako jádro Buddhovy osvícenecké zkušenosti a v buddhismu jsou považovány za hluboký psychologický vhled a krok za krokem kognitivní metodologii, a nikoli za pouhou filozofickou teorii. Proto Buddha v samjuttě Nikáji řekl:

Toto učení bylo základem prvního Buddhova diskurzu po jeho osvícení, Diskuze o nastavení v pohybu kola Dhammy. V Culamalunkya suttě Majhima Nikaya Buddha vysvětlil, proč je učil:

Ctihodný Sariputta, hlavní Buddhův učedník v moudrosti, řekl, že moudrý člověk je ten, kdo rozumí čtyřem ušlechtilým pravdám, a nemoudrý člověk je ten, kdo jim nerozumí.

Zrození je utrpení, stárnutí je utrpení, nemoc je utrpení, smrt je utrpení; spojení s tím, co je nepříjemné, je utrpení; oddělení od toho, co je příjemné, je utrpení; nedostávat to, co člověk chce, je utrpení; stručně řečeno, pět agregátů podléhajících lpění je utrpení.

Je to právě tato touha, která vede k obnovené existenci, doprovázené rozkoší a chtíčem, hledající tu a tam rozkoš; to jest touha po smyslných rozkoších, touha po existenci, touha po vyhlazení.

Je to zbytek, který se vytrácí a přestává touž touhou, vzdává se jí a vzdává se jí, osvobozuje se od ní a nespoléhá se na ni.

Je to tato ušlechtilá osmidílná stezka; tedy správný pohled, správný záměr, správná řeč, správné jednání, správné živobytí, správné úsilí, správná všímavost, správné soustředění“.

Forma, kterou Buddha používal při výuce Čtyř ušlechtilých pravd, je podobná jako u lékařské diagnózy:

1. identifikovat nemoc a příznaky

2. jeho příčina nebo diagnóza

Buddha tak s utrpením zachází jako s psychologickou „disonancí“, od níž můžeme s jistotou očekávat, že ji vyléčí praktikováním osmidílné stezky.

Doporučujeme:  Schizofrenie (neorganizovaný typ)

Gautama Buddha představil lék na utrpení – trvalé ukončení utrpení, které by zničilo utrpení od jeho samotného kořene. Že utrpení může skončit a že každý z nás má moc ho ukončit, pokud se učíme a cvičíme, je vskutku jedinečné poselství jak skutečné, tak plné naděje.