Diplopie je simultánní vnímání dvou obrazů jednoho objektu, které mohou být vůči sobě posunuty horizontálně, vertikálně, diagonálně (tj. vertikálně i horizontálně) nebo rotačně. Obvykle je to důsledek zhoršené funkce extraokulárních svalů, kde jsou obě oči stále funkční, ale nemohou se otočit, aby se zaměřily na požadovaný objekt. Problémy s těmito svaly mohou být způsobeny mechanickými problémy, poruchami neuromuskulárního spojení, poruchami lebečních nervů (III, IV a VI), které svaly inervují, a občas poruchami zahrnujícími supranukleární oční dráhy nebo požitím toxinů.
Diplopie může být jedním z prvních příznaků systémového onemocnění, zejména svalového nebo neurologického procesu, a může narušit rovnováhu člověka, pohyb, a / nebo čtení schopnosti.
Diplopie je diagnostikována hlavně na základě informací od pacienta. Lékaři mohou použít krevní testy, fyzikální vyšetření, počítačová tomografie (CT), nebo magnetická rezonance (MRI) najít základní příčinu.
Jedním z prvních kroků při diagnostice diplopie je často zjistit, zda lze vyloučit jednu ze dvou hlavních klasifikací; mohou být přítomny obě. To zahrnuje zablokování jednoho oka, aby se zjistilo, které příznaky jsou patrné pouze v každém oku.
Binokulární diplopie je dvojité vidění vznikající v důsledku strabismu (laicky řečeno „šilhání“), nesouososti obou očí vůči sobě, buď esotropie (dovnitř) nebo exotropie (ven). V takovém případě, kdy fovea jednoho oka směřuje k objektu hledí, fovea druhého směřuje jinam a obraz objektu hledí dopadá na mimofoveální oblast sítnice.
Mozek vypočítává vizuální směr objektu na základě pozice jeho obrazu vzhledem k foveě. Obrazy padající na foveu jsou viděny jako přímo před sebou, zatímco ty padající na sítnici mimo foveu mohou být viděny jako nahoře, dole, vpravo nebo vlevo od přímého směru v závislosti na oblasti stimulované sítnice. Tedy, když jsou oči špatně seřízeny, mozek vnímá dva obrazy jednoho cílového objektu, protože cílový objekt současně stimuluje různé, neodpovídající, oblasti sítnice v obou očích, čímž vzniká dvojité vidění.
Tato korelace konkrétních oblastí sítnice v jednom oku se stejnými oblastmi v druhém oku je známá jako retinální korespondence. Tento vztah také vede k přidruženému jevu binokulární diplopie, i když tento jev je jen zřídka zaznamenán těmi, kteří trpí diplopií. Protože fovea jednoho oka odpovídá fovea druhého, obrazy padající na obě fovee jsou promítány do stejného bodu v prostoru. Tedy, když jsou oči vychýlené, dva různé objekty budou vnímány jako překryté ve stejném prostoru. Tento jev je známý jako vizuální zmatení‘.
Mozek se přirozeně chrání proti dvojitému vidění. Ve snaze vyhnout se dvojitému vidění může mozek někdy ignorovat obraz z jednoho oka, což je proces známý jako potlačení. Schopnost potlačení se vyskytuje zejména v dětství, kdy se mozek ještě vyvíjí. Osoby s dětským strabismem si tak téměř nikdy nestěžují na diplopii, zatímco dospělí, u nichž se strabismus objeví, tak činí téměř vždy. I když se tato schopnost potlačení může zdát jako zcela pozitivní adaptace na strabismus, u vyvíjejícího se dítěte to může zabránit správnému rozvoji zraku v postiženém oku, což vede k amblyopii. Někteří dospělí jsou také schopni potlačit diplopii, ale jejich potlačení je zřídka tak hluboké nebo tak účinné a trvá mnohem déle, než se projeví, takže jim nehrozí trvalé zhoršení zraku. V některých případech diplopie vymizí bez lékařského zásahu, ale v jiných případech může být příčina dvojitého vidění stále přítomna.
Určité osoby s diplopií, které nemohou dosáhnout fúze a přesto nepotlačují, mohou vykazovat určitý typ křečovitého nepravidelného pohybu očí v blízkosti fixačního bodu (viz: Horror fusionis).
Diplopie se může objevit také při pozorování pouze jedním okem; tomu se říká monokulární diplopie, nebo tam, kde pacient vnímá více než dva obrazy, monokulární polyopie. Zatímco za příznaky monokulární diplopie mohou být zřídka vážné příčiny, je tomu tak mnohem méně často než u binokulární diplopie. Diferenciální diagnóza vícenásobného vnímání obrazu zahrnuje zvážení takových stavů, jako je povrchová keratokonóza rohovky, subluxace čočky, strukturální vada v oku, léze v přední zrakové kůře nebo neorganické stavy, ale difrakční (spíše než geometrické) optické modely ukázaly, že tento příznak mohou vyvolat i běžné optické stavy, zejména astigmatismus.
Dočasná binokulární diplopie může být způsobena intoxikací alkoholem nebo poraněním hlavy, jako je otřes mozku (pokud dočasné dvojité vidění rychle neustoupí, je třeba okamžitě navštívit optometristu nebo oftalmologa). Může to být také nežádoucí účinek benzodiazepinů nebo opioidů, zejména pokud se používají ve větších dávkách pro rekreaci, antiepileptik fenytoin a zonisamid a antikonvulzivum lamotrigin, stejně jako hypnotikum zolpidem a disociační léky ketamin a dextromethorfan. Dočasná diplopie může být také způsobena unavenými a/nebo namoženými očními svaly. Pokud se diplopie objeví s dalšími příznaky, jako je únava a akutní nebo chronická bolest, pacient by měl okamžitě navštívit oftalmologa.
Někteří lidé jsou schopni vědomě rozpojit své oči, buď tím, že je příliš zaostří (tj. šilhají) nebo rozostří. Také při pohledu na jeden objekt za jiný objekt je obraz nejpřednějšího objektu zdvojený (například umístění prstu před obličej při čtení textu na monitoru počítače). V tomto smyslu není dvojité vidění ani nebezpečné, ani škodlivé, a může být dokonce příjemné. Umožňuje prohlížení stereogramů.
Monokulární diplopie může být vyvolána u mnoha jedinců, dokonce i u těch s normálním zrakem, jednoduchými experimenty s rozostřením zahrnujícími jemné linky s vysokým kontrastem.
Vhodná léčba binokulární diplopie závisí na příčině stavu produkující příznaky. Nejdříve je třeba vynaložit úsilí na identifikaci a léčbu základní příčiny problému. Možnosti léčby zahrnují oční cvičení, nošení pásky přes oko na alternativní oči, korekci hranolu a v extrémnějších situacích operaci nebo botulotoxin.
Pokud se diplopie ukáže jako neřešitelná, lze ji zvládnout jako poslední možnost zastřením části zorného pole pacienta. Tento přístup je nastíněn v článku o diplopii vyskytující se v souvislosti se stavem zvaným horror fusionis.
Najít tuto stránku na Wiktionary:
diplopia
oční víčko: zánět (Stye, Chalazion, Blefaritida) – Entropion – Ektrofie – Lagophthalmos – Blefarokaláza – Ptóza – Blefarofosymóza – Xanthelasma – Trichiáza – Madaróza
slzný systém: Dakryoadenitida – Epifora – Dakryocystitida
orbit: Exophthalmos – Enophthalmos
Zánět spojivek (alergický zánět spojivek) – Pterygium – Pinguecula – Subkonjunktivální krvácení
skleróza: skleróza rohovka: Keratitida – vřed rohovky – sněžná slepota – Thygesonova povrchová tečkovitá keratopatie – Fuchsova dystrofie – Keratokonus – Keratoconjunctivitis sicca – obloukové oko – Keratoconjunctivitis – rohovková neovaskularizace – Kayser-Fleischerův kruh – Arcus senilis – pásová keratopatie
Iritida – Uveitida – Iridocyklitida – Hyfém – Perzistující pupilární membrána – Iridodialýza – Synechie
Katarakta – Afakie – Ectopia lentis
Choroidermie – Choroiditida (Chorioretinitida)
Retinitida (chorioretinitida) – odchlípení sítnice – retinoschiza – retinopatie (Biettiho krystalická dystrofie, Coatsova choroba, diabetická retinopatie, hypertenzní retinopatie, retinopatie nedonošenosti) – makulární degenerace – retinitida pigmentosa – retinální krvácení – centrální serózní retinopatie – makulární edém – epileptická membrána – makulární svraštělost – Vitelliformní makulární dystrofie – Leberova vrozená amauróza – Birdshotova chorioretinopatie
Optická neuritida – Papilledema – Optická atrofie – Leberova hereditární optická neuropatie – Dominantní optická atrofie – Optický disk drusen – Glaukom – Toxická a nutriční optická neuropatie – Anterior ischemická optická neuropatie
Paralytický strabismus: Oftalmoparéza – progresivní zevní oftalmologie – paréza (III, IV, VI) – Kearnsův-Sayrův syndrom
Jiný strabismus: Esotropie/Exotropie – hypertrofie – heteroforie (Esoforie, Exoforie) – Brownův syndrom – Duanův syndrom
Jiný binokulární: Konjugovaná křečová obrna – Konvergenční nedostatečnost – Internukleární oftalmologie – Jeden a půl syndrom
Refrakční chyba: Hyperopie/Myopie – Astigmatismus – Anisometropie/Aniseikonie – Presbyopie
Amblyopie – Leberova vrozená amauróza – subjektivní (Astenopie, Hemeralopie, Fotofobie, Scintilující skotom) – Diplopie – Skotoma – Anopsie (Binasal hemianopsia, Bitemporal hemianopsia, Homonymous hemianopsia, Quadrantanopia) – Barevná slepota (Achromatopsia, Dichromacy, Monochromacy) – Nyctalopia (Oguchiho nemoc) – Slepota/Nízké vidění
Anisocoria – Argyll Robertson pupil – Marcus Gunn pupil/Marcus Gunn phenomenon – Adie syndrom – Mióza – Mydriáza – Cykloplegie
Trachoma – Onchocerciáza
Nystagmus – glaukom/oční hypertenze – floater – Leberova hereditární optická neuropatie – červené oko – keratomykóza – xeroftalmie – phthisis bulbi