Gestaltské vlastnosti (v němčině Gestaltqualitäten nebo tvarové vlastnosti) zavedl Christian von Ehrenfels (1859-1932), jehož některé práce vedly k rozvoji gestaltní psychologie.
Termín odkazuje na pocit celistvosti, který subjekt zažívá v důsledku vzorců stimulace. Kvality byly založeny na testech prováděných blikajícími světly po určitou dobu.
Tento objev později vedl ke slavnému Gestaltovu efektu objevenému Maxem Wertheimerem[citace nutná].
Zatímco von Ehrenels naznačoval, že Gestaltqualität je percepční prvek, pozdější gestaltští psychologové to zpochybňovali.