Dentální souhláska je souhláska artikulovaná jazykem proti horním zubům, například /t/, /d/, /n/, a /l/ v některých jazycích. Dentály se primárně odlišují od zvuků, při kterých dochází ke kontaktu s jazykem a dásňovým hřebenem, jako v angličtině (viz Alveolární souhláska), kvůli akustické podobnosti zvuků a skutečnosti, že v římské abecedě se obvykle píší za použití stejných symbolů (t, d, n, a tak dále).
Zubní lékařství křížově lingvisticky
U mnoha jazyků, jako je albánština, irština nebo ruština, je velarizace obecně spojována s více zubními artikulacemi koronálních souhlásek, takže velarizované souhlásky (jako je albánština /ɫ/) mají tendenci být zubní nebo denti-alveolární, zatímco nevearizované souhlásky mají tendenci být zataženy do alveolární polohy.
Sanskrt, hindština a všechny ostatní indické jazyky mají celou sadu zubních ploziv, které se vyskytují foneticky jako vyslovené a bez hlasu, a s nebo bez aspirace. Nosní stop /n/ existuje i v těchto jazycích, ale je poměrně alveolární a apikální v artikulaci.[Jak odkazovat a odkazovat na shrnutí nebo text] Indickému mluvčímu zní alveolární /t/ a /d/ angličtiny spíše jako odpovídající retroflexní souhlásky jeho vlastního jazyka než jako zubní.[Jak odkazovat a odkazovat na shrnutí nebo text]
Španělština /t/ a /d/ jsou laminární denti-alveolární, zatímco /l/ a /n/ jsou prototypicky alveolární, ale asimilují s místem artikulace následující souhlásky. Podobně i italština /t/, /d/, /t͡s/, /d͡z/ jsou denti-alveolární ([t̪], [d̪], [t̪͡s̪], respektive [d̪͡z̪]) a /l/ a /n/ se stávají denti-alveolární před následující dentální souhláskou.
Ačkoli jsou denti-alveolární souhlásky často popisovány jako dentální, je to nejzadnější bod kontaktu, který je nejvíce relevantní, protože právě ten definuje maximální akustický prostor rezonance a dá souhlásce její charakteristický zvuk. V případě francouzštiny je nejzadnější kontakt alveolární nebo někdy mírně prealveolární.
Zubní souhlásky ve světových jazycích
Zubní/denti-alveolární souhlásky, jak je přepisuje Mezinárodní fonetická abeceda, jsou:
Mezinárodní fonetická asociace · Historie IPA · Kielská úmluva (1989) · Journal of the IPA (JIPA) · Naming conventions
Diakritika · Segmenty · Tónové písmeno · Místo artikulace · Způsob artikulace
Rozšíření IPA · Zastaralé a nestandardní symboly · IPA graf pro anglické dialekty
SAMPA · X-SAMPA · Conlang X-SAMPA · Kirshenbaum · TIPA · Fonetické symboly v Unicode · WorldBet
Pulmonika · Nepulmonika · Affricáty · Co-artikulovaná