Víte, občas se mi stane něco zvláštního. Třeba si u kávy s kamarádkou začnu uvědomovat, že používám stejné fráze jako ona. Nebo se mi v práci stane, že mluvím s přízvukem kolegy, se kterým sedím v kanceláři. Děje se to vám taky?
Chameleoní efekt: Nevědomé napodobování, které ovlivňuje naše vztahy
Nedávno jsem narazila na zajímavý pojem – chameleoní efekt. A víte co? Všechno mi to najednou dávalo smysl. Je to vlastně naše přirozená tendence nevědomě napodobovat gesta, mimiku, postoje a chování lidí, se kterými jsme v kontaktu. Prostě se tak nějak „přizpůsobujeme“ okolí.
Jak to funguje?
Představte si to jako zrcadlení. Nevědomky kopírujeme lidi kolem nás a tím si s nimi budujeme lepší vztah. Studie dokonce ukázaly, že lidé, kteří byli napodobováni, hodnotili své interakce jako příjemnější a druhou stranu jako sympatičtější. Takže napodobování je vlastně taková „sociální vazba“.
Moje máma je toho skvělým příkladem. Pracuje s lidmi z jiného regionu a postupně začala přebírat jejich přízvuk. Nejdřív jen v práci, ale pak i doma! A je to vlastně hrozně roztomilé.
Proč to děláme?
Podle odborníků to souvisí s empatií. Čím víc vnímáme druhé, tím víc je napodobujeme. A to nám pomáhá budovat lepší vztahy a zapadnout do kolektivu. Je to takový přirozený mechanismus, který nám usnadňuje život.
Funguje to vždycky?
Většinou ano. Ale samozřejmě, všechno má své ale. Co když napodobování někoho dráždí? Nebo když se snažíme napodobit někoho, kdo nám není zrovna sympatický? To už taková „sociální vazba“ nefunguje. A teď se ptám já vás, fungovalo to někdy u vás? Napište mi to!