V dnešní době se o autismu mluví víc než dřív, ale pořád je co zlepšovat. Lidé s autismem slýchají věci, které jsou, upřímně řečeno, zbytečné. I když jsou myšlené dobře, můžou být hloupé a zraňující. Tak pojďme se podívat na pět vět, kterým je lepší se vyhnout.
Co nikdy neříkat někomu s autismem? Těchto 5 vět raději vynechte
1) “Ty přece nemůžeš mít autismus”
Proč by někdo popíral něco, co o sobě vím? Není na tobě, abys rozhodoval, kdo autismus má a kdo ne! Tohle slýcháme často, když se dozví, že máme partnera, práci, dítě nebo vzdělání. Hned se objeví pochybnosti: “Ale ty se tak dobře staráš! Ty nemůžeš mít autismus!” Někdy to řeknou i lidé, kteří o autismu ví hodně. Třeba rodič: “Ty nejsi autista! Vůbec se nepodobáš mému dítěti, které nic nezvládne samo.” Ale pravda je, že každý autista je jiný. Diagnóza neznamená konec světa. Je to předsudek, myslet si, že autisté jsou beznadějní a v životě nic nedokážou. Jsme schopní hodně, jen to chce otevřenou mysl.
2) “Ty jsi určitě dobrej/á v matice”
Ach jo, zase tenhle omyl! Chápeme, že jste slyšeli spíš negativní věci o autismu a chcete nás spíš pochválit. Ale opakujeme, jsme každý jiný! Lidé s autismem jsou stejně rozmanití jako ti bez něj. Platí to i o našich schopnostech, které se ne vždycky shodují s tím, co se říká v médiích. Někdo je v matice jednička, někdo katastrofa. Někdo je s počítači kamarád, jiný je technický antitalent. Někdo je génius, jiný má intelektuální problémy. Stejně jako u vás, neexistuje jednotný profil našich mentálních schopností. Když budeme něčí schopnosti vychvalovat, můžeme ostatní autisty, kteří je nemají, znevýhodnit a nechat je cítit se méněcenně.
3) “Ty nevypadáš jako autista. Vypadáš normálně”
Co to má jako znamenat? Jak má člověk vypadat jako autista? Jak má vypadat normálně? Fyzicky se od vás nelišíme. Nikdo nemůže vypadat jako autista. Tahle poznámka je ještě horší, když má být kompliment. Naznačuje, že být “autistou” je něco horšího a “normálnost” je ideál. Jsme prostě jiní než vy a nechceme být nuceni být někým, kým nejsme.
4) “Jaké to je být autistou?”
To je ale divná a obecná otázka. To se tě můžu rovnou zeptat: „Jaké to je nebýt autistou?“ Ani nevíme, kde začít s odpovědí. Být autistou je všechno, co známe. Je to v každé zkušenosti, kterou denně máme. Navíc neexistuje jednotná autistická zkušenost. Každý autista má svůj jedinečný život, se zkušenostmi, které se liší od ostatních. Existuje něco, co máme všichni společné? Jasně. Všichni dostáváme tyhle hloupé otázky.
5) “Všichni jsme tak trochu autisti”
Ne, nejsme. Věřte mi. Ti, co to říkají, naznačují, že všichni do určité míry rozumí našim problémům a sdílejí je. Má nám to snad pomoct se cítit lépe? No, nefunguje to, protože to je naprosto falešný předpoklad. Ostatní neví, jaké to je být autistou a nikdy nebudou. Jak se říká, jen autisté jsou autisti. Tahle poznámka není uklidňující, ale naprosto zlehčuje naše jedinečné problémy a zkušenosti.
Slyšeli jste některou z těchhle vět? Napište nám to do komentářů! A nezapomeňte článek olajkovat a sdílet, pokud si myslíte, že to pomůže ostatním.