Už jste se někdy v noci probudili a říkali si: „Proč vlastně?“ Nebo si položili tu otázku, která se vkrádá, když je člověk sám se sebou? Otázku po smyslu… životě… vůbec všem? Nejste sami. Existenciální psychologie se těmito velkými otazníky zabývá už pěknou řádku let a nabízí docela zajímavé (a občas i trochu strašidelné) pohledy.
Co to vlastně ta existenciální psychologie je?
Zjednodušeně řečeno, jde o směr, který se soustředí na to, že každý z nás je zodpovědný za svůj vlastní život a za to, jak ho prožívá. Nečekejte žádné univerzální návody. Spíš se to snaží člověka přimět k tomu, aby se do hloubky zamyslel sám nad sebou a nad světem kolem.
Klíčová témata:
- Smysl života: Co dává vašemu bytí opravdovou hodnotu? Je to rodina, práce, koníčky, nebo něco úplně jiného? A co když zjistíte, že žádný „velký smysl“ nemáte?
- Svoboda a zodpovědnost: V každé chvíli se rozhodujeme, jak naložíme se svým časem, energií i myšlenkami. Ta svoboda je fajn, ale ruku v ruce s ní jde i zodpovědnost za všechny důsledky.
- Smrt a úzkost: Smrt je neodvratitelná. A strach z ní je přirozený. Ale jak s tím žít, aby nás ten strach neparalyzoval? Existenciální psychologie se snaží smrt brát jako motivaci k tomu, abychom žili život naplno.
Proč by vás to mělo zajímat?
Protože tyhle otázky si stejně dřív nebo později položí každý. A existenciální psychologie vám může pomoct najít na ně vlastní, autentické odpovědi. Nemusíte hned číst Nietzscheho, stačí se občas zastavit a zamyslet. Třeba u ranní kávy, nebo při cestě domů z práce. Možná zjistíte, že už máte odpovědi v sobě, jen jste se jich báli nahlas vyslovit. A to už je sakra dobrý začátek.