„Nemyslete si, že introverze je něco, co je potřeba léčit… Trávte svůj volný čas tak, jak se vám líbí, ne tak, jak si myslíte, že byste měli.“ – Susan Cain
Introverti jsou se svými zvláštnostmi a zvyky často společností nepochopeni. Někteří lidé nechápou, proč bychom raději četli knihu v pohodlí domova, než abychom šli na legendární večírek. Každý myslí a jedná jinak, takže za to, že jste introvert, byste se neměli stydět. V tomto článku vypíšu sedm důvodů, proč by introverti neměli být souzeni za to, jací jsou. No tak pojďme na to, ať je to šup šup.
Introverti: 7 důvodů, proč je konečně nechat být a milovat je takové, jací jsou
1. Mít malou skupinu přátel není žádná tragédie!
Když může mít člověk pět tisíc „přátel“ na Facebooku, zdá se divné mít jen hrstku přátel. Ale mít skupinu blízkých přátel omezuje možné drama a pomluvy z interakce s velkými skupinami. Introverti se také dokážou chovat sami k sobě přirozeněji v menších skupinách, místo aby se báli, že se na ně soustředí více lidí najednou. No a co? Méně je někdy více, to dá rozum, ne?
Nikdy jsem neměl potřebu obklopovat se velkou skupinou přátel. Rád můžu důvěřovat a denně se spojovat se stejnými přáteli, a pokud se přeřeknu nebo udělám chybu, nemusím se cítit trapně, protože svým blízkým přátelům naprosto důvěřuji. A v tom je ta krása!
2. Small talk < hluboké konverzace
Introverti jsou známí jako kreativní myslitelé. Když sedíme ve třídě nebo zíráme z okna, často přemýšlíme o širším obraze života, hledáme smysl nebo si vytváříme svůj vlastní. Máme jedinečný pohled, jako každá lidská bytost, takže introverti preferují rozhovory s významem. Small talk v nás vyvolává pouze pocit nepohodlí, když nemáme co dodat k prohlášením jako: „Bláznivé počasí, že?“ Ale to je snad každému jasné, ne?
Pokud se mnou začnete rozhovor o úžasné knize nebo o mém názoru na nějaký problém, můžu se do rozhovoru ponořit přímo, aniž bych se musel starat o oční kontakt nebo o to, že toho neřeknu dost. Introverti možná nevynikají v small talku, ale i tak máme spoustu věcí, které můžeme říct o smysluplných tématech. No a co, aspoň se člověk nenudí, ne?
3. Introverti potřebují čas, než začnou sdílet detaily
Introverti mají komfortní zóny, takže hned nedůvěřujeme každému, s kým mluvíme. Chvíli trvá, než se s námi cítíme dobře, ale když introvert vyleze ze své ulity, měli byste se cítit výjimečně, protože věříme, že vám lze důvěřovat a svěřovat se. Počkej si na to, stojí to za to!
Nemyslím si, že trvat nějakou dobu, než se s novými lidmi ohřejeme, je negativní vlastnost. Celý život jsem do žádného přátelství neskočil po hlavě, kromě kamaráda, kterého jsem potkal na hřišti v páté třídě. Ale to byla výjimka, která potvrzuje pravidlo!
4. Být ‚příliš tichý‘
Nejčastější vlastností, kterou lidé říkají o introvertech, je to, jak tiší dokážeme být. Zejména extroverti nechápou, proč si formulujeme myšlenky předtím, než promluvíme. Naše tichost může vést k tomu, že si lidé myslí, že se nezajímáme nebo že jsme nepřátelští, když pozorujeme a zpracováváme své okolí. Někdy nás kvůli tomu mohou přehlédnout, takže introverti se musí umět postavit sami za sebe v situacích, kdy jsme odsunuti stranou. No a co, hlavně že si člověk ušetří energii, ne?
Všiml jsem si, že lidé se o introvertech vyjadřují jako o ‚příliš tichých‘ s negativním podtextem. Být tichý není hanebná vlastnost. Všichni moji přátelé mě popisují jako tichého, když mě poprvé potkali. Prostě takový jsem a přijímám to, místo abych se ve své kůži cítil nepříjemně. Tady je citát od Laurie Helgoeové, který se týká tichosti introvertů: „Pokud se introverta na něco zeptáte, počkejte, až si to promyslí. Introverti přemýšlejí předtím, než promluví, ne prostřednictvím mluvení. Pokud se chcete dostat k dobrým věcem, musíte zpomalit.“ A to platí v životě celkově, ne?
5. Pečliví posluchači
Protože introverti nemají nutkání okamžitě promluvit, lidé nás přitahují. Posloucháme, aniž bychom přerušovali nebo vkládali vlastní názory. S několika kývnutími a souhlasy nám lidé důvěřují se svými problémy a vnitřními pocity, protože netlačíme na získání dalších informací. Introverti nemusí mít vždy perfektní radu pro něčí problémy, ale opravdu posloucháme. No a co, aspoň je člověk empatický, ne?
Rád poslouchám příběhy a zážitky lidí. Inspiruje mě to, a i když jsem hrozný v dávání rad a utěšování, snažím se co nejlépe naslouchat a pochopit něčí pohled. Jako spisovateli mi to pomáhá psát různé a složité postavy, protože je toho tolik, co jsem ještě nezažil.
6. Dobít baterky a relaxovat
Pro introverty je skutečné pohodlí zůstat doma. Po dni plném interakce a stresu si introverti najdou čas na dobití baterií doma, kde jsme ve svém živlu a sami. Rádi se díváme na filmy, čteme knihy a trávíme čas se svými vlastními myšlenkami. Od celodenního pozorování a přemýšlení musíme třídit všechny informace v našich mozcích, takže přestávky jsou pro nás produktivní. Bez času na dobití baterií se introverti mohou vypnout, protože se cítíme vyčerpaní. Takže pozor na to!
Každý den se snažím najít si čas na čtení, psaní nebo brouzdání po internetu, aby si můj mozek mohl odpočinout a na chvíli vypnout. Lidé pro mě mohou být zahlcující, zvláště když po sobě následuje jedna nervydrásající a velká událost za druhou. Udělat si přestávku je zdravý způsob, jak si odpočinout.
7. Občas nemotorní, no a co?
Ano, introverti mohou být nemotorní kvůli naší nervozitě ve velkých skupinách nebo během small talku. Přemýšlíme o situacích, protože trávíme čas ve svých vlastních hlavách. Introverti zažívají nepříjemné chvíle, jako je mylný oční kontakt a dotaz, zda jsme v pořádku nebo proč jsme tak tiší, ale to je v pořádku! Každý občas udělá společenský přešlap a je lepší se tomu zasmát než se tím posedle zabývat. Prostě se to stane, no a co?
Jsem nemotorný. Je to fakt, který si uvědomuji od první třídy, kdy mi někdo nakopl fotbalový míč do obličeje, a zlepšil jsem se ve small talku, ale velké skupiny, zvláště aktivity na prolomení ledů a prezentace, mě stresují a ženou mi srdce do otáček. Během posledních pár let jsem se naučil přijmout svou nemotornost. No a co, aspoň je sranda, ne?
Jak říká Edgar Allan Poe, „Není krásy bez jisté zvláštnosti.“ Všichni introverti mají jedinečné vlastnosti, které by neměly být souzeny. Účelem tohoto článku není vysvětlit, proč jsou introverti lepší než extroverti nebo jiné osobnosti, ale pomoci introvertům vzájemně se poznat a milovat svou osobnost. A je to!
Máte další důvody, proč nesoudit introverta, nebo nějaký nemotorný okamžik, o který se chcete podělit? Pište do komentářů níže!
Zdroje:
Susan Cain: Quiet: The Power of Introverts in a World That Can’t Stop Talking
Laurie Helgoe: Introvert Power: Why Your Inner Life Is Your Hidden Strength