Často si lámeme hlavu nad tím, co vlastně znamená být šťastný. Žijeme v představě, že štěstí rovná se perfektní postava, tučné bankovní konto a auto, ze kterého padá čelist. A k tomu partner snů, bezchybné děti a závistivé pohledy okolí. Ale je to tak doopravdy?
Jste šťastnější, než si myslíte? 8 znaků, které to prozradí
Tyhle „recepty“ na štěstí jsou takové sterilní a vlastně i dost mimo realitu. Ne každý touží po tom samém, a právě proto je štěstí tak individuální záležitost. Když se nám nedaří naplnit tyhle „ideály“, můžeme se cítit nedostateční a frustrovaní. Naštěstí stačí malá změna pohledu a můžeme najít štěstí v tom, co už máme, místo abychom se upínali k věcem, o kterých si myslíme, že nás teprve udělají šťastnými. Takže, jak poznáte, že jste vlastně šťastnější, než si myslíte?
Umíte si užívat nicnedělání
Možná to zní divně, v dnešní době neustálého shonu a výkonu. Ale vysvětlím to. Jsme tak zvyklí na to, že se cítíme provinile, když zrovna „neprodukujeme“ a nepracujeme, že nás samotné nicnedělání děsí. Dokonce máme to hrozné motto: „Odpočineš si v hrobě.“ No, radši ne.
Neříkám, že nemáme vůbec pracovat. Práce je důležitá, ale potřebujeme v životě rovnováhu. Najít si čas na „něco dělat“ i „nic nedělat“. Pokud dokážete být v pohodě s tím, že prostě jen tak jste, bez pocitu úzkosti, pak jste odemkli další level štěstí.
Úspěch druhých vás netrápí
Když se dozvíte, že váš kamarád, rodinný příslušník nebo oblíbený influencer rozjel vlastní podnikání, začal se zdravě stravovat nebo chodí na terapii, upřímně se za ně radujete a jste na ně pyšní. Možná ani nevíte, co všechno je stálo, než se jim to povedlo, ale už jen to, že se jim daří, vás hřeje u srdce.
Ničí úspěch vás neohrožuje ani neděsí, protože máte zdravé sebevědomí a víte, že s nikým nesoupeříte. Nemáte potřebu měnit téma, pomlouvat nebo shazovat druhé, abyste se cítili lépe. Jste šťastní a spokojení sami se sebou.
Každý den se naučíte něco nového
Celý život je jedna velká škola a ať už to dopadne jakkoliv, vždycky si z toho něco odneseme. I když si jen sepisuji, za co jsem vděčná, uvědomím si, že i obyčejné věci mohou být cennou lekcí.
Zvědavost a touha po poznání, a hlavně schopnost aplikovat nové vědomosti do praxe, vás činí šťastnými a silnými. Může to být něco, po čem jste dlouho toužili, ale mysleli jste si, že to nejde, třeba kvůli věku, okolnostem nebo financím. Může to být učení se vařit zdravě, získání řidičáku, malování nebo plavání. Postupně, krok za krokem, budujete své sebevědomí a vaše znalosti rostou, stejně jako vaše štěstí.
Nežijete v minulosti
Minulost je první místo, kde jsme v životě byli, takže jsme s ní podvědomě propojeni. Bereme ji jako odrazový můstek pro to, co dělat a co ne. To samo o sobě není špatně.
Problém nastává, když se rozhodneme v minulosti žít. To nás okrádá o přítomnost a o potenciál budoucnosti. Měli bychom se raději soustředit na to, co chceme a ne jen přežívat, ale žít naplno. Musíme se naučit překonat minulost, přijmout svůj život a žít v přítomném okamžiku. A taky si odpustit, sobě i ostatním, chyby. Odpuštění je klíčové pro dosažení štěstí.
Nepotlačujete negativní emoce
Opravdu šťastní lidé nepotlačují své emoce, ani ty „špatné“. Neříkají vám, ať jim nosíte jen dobré zprávy a šíříte jen pozitivní vibrace a nežijete v bublině, kde není místo pro negativitu.
Toxická pozitivita je destruktivní mechanismus, protože se nutíte cítit emoce, které nemůžete rozumně očekávat, že budete cítit pořád. Navíc ignoruje vaše ostatní, naprosto normální pocity, jako je zklamání, hněv nebo smutek, tedy ty „negativní“ emoce.
Protože jsme byli vychováni k tomu, že tyhle emoce jsou špatné, snažíme se jim vyhýbat, abychom nebyli označeni za vzteklé a nepříjemné. Šťastní lidé se ale naučili před nimi neutíkat, naopak je přijmout a vědět, že tahle emoce přejde.
Rádi pomáháte druhým
Když šíříme dobrou vůli, cítíme se dobře a hřejivě. Připomíná nám to, co máme, a jaké máme štěstí, že můžeme pomáhat a dávat, sobě i ostatním.
Jeff Haden z Inc.com trefně poznamenal, že i když nemůžeme vždycky ovlivnit, jestli nám někdo pomůže, i když to zoufale potřebujeme, můžeme ovlivnit, jestli pomůžeme my někomu jinému, a to taky přináší štěstí.
Pomoc nemusí být velkolepá demonstrace vašeho bohatství a moci. I malé, smysluplné gesta jsou stejně účinné. Dobrovolnictví v útulcích, pomoc s projekty, kterým věříte, drobné laskavosti pro přátele, rodinu, sousedy nebo kolegy, nebo jen soucitné vyslechnutí někoho, kdo to potřebuje.
Máte opravdové přátele
Mít dobré zázemí v podobě opravdových přátel je úžasné. Žije se vám šťastněji.
Soustředíme se na budování kariérních kontaktů a networking, což je důležité, ale nesmíme zapomínat na význam skutečných přátel. Internetoví přátelé jsou fajn, ale měli bychom se snažit mít i přátele v reálném životě, kteří jsou obzvlášť důležití pro lidi, kteří jsou single, rozvedení nebo ovdovělí.
Studie Helliwell a Huang zjistila, že rostoucí počet přátel koreluje s vyšší subjektivní pohodou. Ale u přátelství bychom se měli zaměřit spíš na kvalitu než na kvantitu. Kdo by chtěl falešné přátele, kteří se objeví, jen když něco potřebují? Takže je lepší mít tři dobré přátele než devět průměrných.
Často vyjadřujete vděčnost
Časté vyjadřování vděčnosti, třeba i každý den, je zdravý návyk, který vás činí šťastnějšími tím, že se soustředíte na to, co máte, místo na to, co nemáte. Připomínáte si skvělé věci, kterých jste dosáhli a ještě dosáhnete, a nenecháte si špatné věci dostat do srdce a zůstat tam, ani ty dobré si nepouštíte do hlavy, aby tam zůstaly taky.
Studie Emmons a McCullough z roku 2003 zjistila, že lidé, kteří si po dobu deseti týdnů každý týden psali, za co jsou vděční, zaznamenali o 25 % nárůst štěstí, byli optimističtější ohledně budoucnosti a cvičili víc než skupiny, které se soustředily jen na problémy a nepříjemnosti.
Vděčnost posiluje štěstí, protože „úroveň štěstí je dlouhodobě stabilní“, jak uvádí studie. Takže i kdybyste vyhráli v loterii nebo měli menší autonehodu, po 3 až 6 měsících byste se vrátili na svou obvyklou úroveň štěstí. To znamená, že můžete svou úroveň štěstí ovlivnit a kontrolovat.
Všichni chceme být šťastní a dobrou zprávou je, že můžeme svou průměrnou úroveň štěstí zvýšit a udržovat. Taky víme, že se máme držet dál od těch, kteří šťastní být nechtějí, a že nemůžeme nikoho přinutit, aby se cítil tak, jak chceme my, i když si myslíme, že je to pro jeho vlastní dobro. Štěstí je volba. A můžeme začít tím, že se zaměříme na to, co se nám povedlo, a na dary, které jsme dostali.
Zdroje citované v článku:
* Emmons, R. A., & McCullough, M. E. (2003). Counting blessings versus burdens: An experimental investigation of gratitude and subjective well-being in daily life. *Journal of Personality and Social Psychology, 84*(2), 377–389.
* Helliwell, J. F., & Huang, H. (2013). Well-Being and Trust in the Workplace. *Journal of Happiness Studies, 14*(6), 1769–1786.