Už jste se někdy cítili, že vám škatulka, do které jste se dřív v pohodě vešli, najednou nějak nesedí? Jako byste se probudili a zjistili, že oblíbená knížka už vás tak nebaví, nebo že ta červená, kterou jste vždycky milovali, je najednou moc křiklavá? Mně se to stalo s introverzí. Vždycky jsem se za introverta považovala, ale čím dál tím víc se ptám, jestli to, co si pod tím slovem představuju, ještě platí.
Kdo vlastně jsem? Když introverze přestává být definicí
Podle definice introvert nabírá energii sám se sebou, ne ve společnosti ostatních. Ale co když si ráda vyjdu na procházku s kamarády a užívám si to? Co když mě baví pokecat si s cizími lidmi, místo abych se schovávala a soustředila se jen na to „důležité“? Jsem ještě vůbec introvert?
Jako teenager se pořád hledám a poznávám, takže tahle „identitní krize“ asi není nic neobvyklého. Co si ale nechci dovolit, je to odbýt, jak to dělají dospělí s dětmi. Nikdo se mě sice neptá, jestli jsem introvert nebo extrovert, ale je to něco, co mi podvědomě vrtá hlavou. Možná je to pro pubertu typické. Za poslední rok jsem zpochybnila snad všechno – společenské normy, svou sexuální orientaci, výběr školy, budoucí kariéru… Proč by introverze měla být výjimka? Stejně jako jsem si udělala názor na ty ostatní věci, musím se nějak vyrovnat i s tímhle.
Sociální sítě a já, introvert?
Je tu ale něco, co tuhle „bitvu“ ovlivňuje a co je společné i pro ty ostatní – společnost. Jako „generace Z“ žiju s internetem a sociálními sítěmi tak samozřejmě, jako dýchám. Kolikrát jsme s kamarády nebo s rodinou a stejně každý kouká do mobilu? Není tohle důvod, proč jsem introvert? Dovedu se v pohodě bavit přes zprávy, ale osobní kontakt mě vyčerpává. Možná bych, říkám si, byla extrovertem, kdyby nebylo textovek a Instagramu. Do jaké míry moje introverze souvisí s technologiemi?
Nová doba, nová introverze?
A navíc, i definice introverze se s dobou mění. Podobně jako u feminismu, i u introverze existuje víc pohledů na to, co vlastně znamená. Možná se definice nezměnila, ale to, jak ji vnímá společnost, rozhodně ano. Čím dál víc lidí si píše do popisku na sociálních sítích, jestli jsou introverti nebo extroverti, a existují kvízy, články, weby a studie, které se tím zabývají.
Neměním se jen já, ale i svět kolem
Ten fakt, že se vyvíjím v neustále se měnícím světě, mi s mou „identitní krizí“ moc nepomáhá. Pořád se budu označovat za introverta, ne proto, že si myslím, že mě to definuje, ale proto, že si tu introverzi můžu definovat sama. Introverti nejsou malí a stydliví, skrývají v sobě celé galaxie, složitosti a identity krize.
Dejte mi vědět, jestli jste taky zažili podobnou „identitní krizi“! Ráda si přečtu vaše příběhy, ať už jsou podobné tomu mému, nebo úplně jiné!
Zdroje citované článkem: