Občas se stane, že nám v životě něco zaskřípe. Jsme unavení, nic nás nebaví a všechno se zdá být těžší než obvykle. Ačkoli se snažíme to překonat, ten pocit prostě nemizí. Možná je to jen špatné období, ale co když je to něco víc? Co když naše duše volá o pomoc?
Když duše volá o pomoc: 8 varovných signálů, které byste neměli ignorovat
Důležité upozornění: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží k samodiagnostice. Pokud se vás nebo někoho z vašich blízkých týkají níže uvedené body, vyhledejte odbornou lékařskou pomoc.
Jak pomoci někomu, kdo bojuje s psychickými problémy?
Když vidíme, že někdo z našich blízkých potřebuje pomoc, první impuls je často zasáhnout. Obzvlášť pokud jde o psychické potíže. Ale jak správně pomoci? Někdy se naše snaha může obrátit proti nám a zranit toho druhého. Nejdůležitější je poslouchat. Dovolte mu vyjádřit, co cítí, a ujistěte ho, že jeho pocity jsou platné. Nezkoušejte diagnostikovat nebo radit, to nechte na odborníky. A nezapomeňte se sami vzdělávat o dané problematice, abyste mohli v případě potřeby doporučit správnou pomoc. Ale pozor, nikoho do ničeho nenuťte! Podpora má být nabídka, ne diktát.
Vždy je nejlepší obrátit se na kvalifikovaného odborníka, který vám poradí a pomůže.
Níže uvádíme některé signály, které mohou naznačovat, že někdo bojuje s psychickými problémy. Vnímejte je jako červené vlajky, které by neměly být přehlédnuty.
1. Neustálý strach a úzkost
Stálý pocit strachu nebo úzkosti, který se projevuje fobií nebo iracionálním strachem, může být varovným signálem. Člověk, který tím trpí, se může vyhýbat vycházení z domu nebo společenským událostem. Strach je stálý a často nemá zjevnou příčinu. Může se také projevovat fyzicky – únavou, napětím, třesem nebo zažívacími problémy.
Kognitivně-behaviorální terapie může pomoci zvládat úzkost a strach. Můžete se sami vzdělávat o úzkosti a snažit se být soucitní, potvrzovat prožitky a povzbuzovat. Nedovolte, aby strach ovládl život, ale pomozte mu čelit.
2. Sociální izolace
Život s psychickými problémy je těžký a často krade radost ze setkávání s ostatními. Sociální stažení se projevuje ztrátou zájmu o aktivity, které dříve přinášely potěšení, a může být projevem deprese nebo sociální úzkosti. Ne vždy to znamená zrušení všech plánů, ale i zdánlivá nepřítomnost a nezájem během setkání. Zkuste navodit příjemnou atmosféru, mluvte s ním a naslouchejte mu. Pozvěte ho na nenáročné aktivity, jako je káva nebo procházka. I když bude zdráhat, dejte mu najevo, že jste tu pro něj.
Důležité je podpořit ho, když to bude potřebovat. Pokud se vyhýbáte společnosti kvůli psychickým problémům, poraďte se s terapeutem o technikách, které vám pomohou se s tímto úzkostí vyrovnat. Pomoci mohou meditace, mindfulness a hluboké dýchání.
3. Dramatické změny ve spánkových a stravovacích návycích
Je známo, že psychické problémy ovlivňují spánek a naopak. Nespavost nebo nedostatek spánku jsou běžné u lidí s úzkostí, bipolární poruchou, schizofrenií, depresí nebo PTSD. Spánek je důležitý pro regeneraci těla, myšlení, učení a zpracování emocí. Během psychické krize se ale spánek může stát druhořadým.
Podobně se mění i chuť k jídlu. Emocionální otřesy mohou způsobit přejídání nebo naopak nechutenství. Změna chuti k jídlu nemusí být jen projevem deprese, ale i jiných skrytých psychických problémů.
Pokud vy nebo někdo ve vašem okolí zaznamená změny ve spánkových nebo stravovacích návycích, povzbuďte ho k vyhledání odborné pomoci a buďte mu oporou. Pokud se s tímto problémem potýkáte vy, věnujte pozornost zdravým stravovacím návykům a konzumujte potraviny bohaté na vitamíny B12, B6 a tryptofan, které zlepšují náladu.
4. Obtíže s vnímáním reality
Dalším varovným signálem jsou potíže s vnímáním reality, které se projevují bludy, maladaptivním sněním nebo halucinacemi. Potíže s vnímáním reality jsou obvykle předzvěstí psychózy, kterou často zažívají lidé s bipolární poruchou nebo schizoafektivní poruchou.
Psychóza je porucha v procesu zpracování světa a vnitřního vnímání. Projevuje se pocity pronásledování nebo odlišnou interpretací událostí.
Stigma a negativní stereotypy odrazují lidi s těmito příznaky od vyhledání pomoci. Včasná lékařská péče je přitom klíčová. V raných fázích psychózy je ještě možné rozlišit, co je reálné a co ne, a zabránit tak zhoršení stavu.
Pokud znáte někoho, kdo trpí psychózou nebo jí podobnými příznaky, doporučte mu odbornou pomoc. V mírných případech je preferovanou léčbou psychoterapie a KBT.
5. Zhoršující se neschopnost zvládat každodenní problémy
Neschopnost zvládat každodenní problémy může být také varovným signálem. I když výzkum v této oblasti není jednoznačný, některé studie naznačují, že snížená tolerance ke stresu hraje roli. Ačkoli neexistuje způsob, jak ji přesně změřit, známky stresu, jako je podrážděnost, jsou často přítomné během nebo před psychickou poruchou.
6. Pokles celkové výkonnosti
V důsledku stresu a špatného spánku dochází k poklesu celkové výkonnosti. To se může projevit neschopností dokončit práci, zanedbáváním osobní hygieny a zdraví. Výkon se netýká jen práce, ale i vašeho osobního života. Začínáte více prokrastinovat, těžko vstáváte a můžete dokonce zažívat depersonalizaci.
Pokud vy nebo někdo ve vašem okolí zažívá tyto příznaky, nesuďte ho. Buďte soucitní a chápaví. V případě potřeby ho povzbuďte k vyhledání pomoci.
7. Nevysvětlitelné fyzické příznaky
Všechny emoce mají fyzické projevy. Stejně tak psychické problémy. Mezi ně patří svalové napětí nebo bolest, bolesti očí nebo problémy se zrakem.
Nedávno se objevilo mnoho studií, které spojují chronickou bolest s psychickými problémy. Neurotransmitery, konkrétně serotonin, norepinefrin a dopamin, hrají roli jak v kontrole bolesti, tak v psychosociálních poruchách. Chronická bolest a psychické problémy jsou propojeny, proto věnujte pozornost fyzickým signálům a spolupracujte s lékařem a terapeutem.
8. Nezdravé mechanismy zvládání
Posledním varovným signálem jsou nezdravé mechanismy zvládání, jako je užívání návykových látek, impulzivní nakupování, alkoholismus nebo sebepoškozování. Člověk se těmito způsoby snaží zvládat příznaky, existují ale zdravější alternativy. Například si sepište seznam věcí, za které jste vděční, poslouchejte hudbu, jděte do přírody nebo se věnujte koníčku.
Dělejte cokoliv, co vám pomůže snížit stres a zvládat emoce. Dbejte na to, aby to, co děláte, bylo zdravé a prospěšné.
Ne všechny psychické problémy jsou stejné. Mají různá kritéria a přinášejí vlastní výzvy. Několik příznaků mají ale společných. Pokud vy nebo někdo ve vašem okolí trpí některým z výše uvedených příznaků, vyhledejte odbornou pomoc. Nikdy nejste sami!