Už se ti někdy stalo, že tě polil studený pot jen při pomyšlení na to, že máš vyjít ven? Nebo jsi se záměrně opozdila na sraz s přáteli, protože představa davu cizích lidí tě doslova děsila?
Možná se u tebe projevuje agorafobie. Neber to hned jako diagnózu, ale pojďme se na to podívat blíž.
Když se svět scvrkává na čtyři stěny: Agorafobie a cesta zpět do života
Agorafobie, jak ji definuje Americká psychologická asociace, je nadměrný a iracionální strach z neznámých míst. Tenhle strach vede k vyhýbání se situacím na veřejnosti, ze kterých by se člověk jen těžko dostával pryč. Ale pozor, není to jen panika. Je to spíš paralyzující pocit hrůzy, předtucha, že se něco strašného stane, i když k tomu objektivně není žádný důvod. Jakoby se nad tebou vznášel temný mrak, který ti říká: „Něco se pokazí.“
I když agorafobie často jde ruku v ruce s úzkostnými poruchami, může se objevit i samostatně. Nutí tě vyhýbat se místům a situacím, kde se cítíš uvězněná, bezmocná nebo trapně – velké večírky, nákupní centra, hromadná doprava… Zkrátka všude tam, kde máš pocit, že nemáš kontrolu.
Co ji vlastně spouští? Nejčastěji panická porucha, ale i rodinná historie agorafobie, jiné fobie nebo třeba prožitá trauma či zneužívání můžou hrát roli. A je snadné si agorafobii splést s jinými typy strachů.
Důležitý rozdíl je v tom, čeho se vlastně bojíš. Agorafobie je spíš strach z následků, než strach z konkrétní věci. Například člověk s agorafobií nemusí chtít letět letadlem, protože se bojí, že v něm dostane panický záchvat. Člověk s aerofobií (strachem z létání) se zase bojí, že se letadlo zřítí. Jsou to nuance, ale zásadní.
Když se ocitneš v situaci, která ti nahání hrůzu, můžeš pociťovat bolest na hrudi, závratě, dušnost, nebo se ti může zdát, že se ti zdá. Může se dostavit i panický záchvat. Ať už se agorafobie projevuje jakkoli, pravděpodobně si budeš přát, abys raději zůstala doma.
Vím, o čem mluvím. Z vlastní zkušenosti vím, jak těžké je s tím žít. Začne to nevinně, občas zrušíš nějaké plány. Ale pokud to necháš zajít moc daleko, může se to stupňovat, až nakonec zůstaneš uvězněná doma.
Cesta ven existuje!
Naštěstí existují nástroje, které ti můžou pomoct se svým strachem bojovat.
Expozice, krok za krokem
Expozice je součást kognitivně-behaviorální terapie. Spočívá v tom, že se pomalu a postupně vystavuješ tomu, čeho se bojíš. Terapeut tě učí relaxační techniky a vede tě v konfrontaci se svými obavami. Tahle metoda ti pomůže uvědomit si, že nejsi tak bezmocná a zranitelná, jak si myslíš. A i když v některých situacích bezmocná jsi, naučíš se s tím pracovat.
Systematická desenzibilizace
Další účinná metoda je systematická desenzibilizace. Učí tě, jak se odpoutat od emocí, které tě paralyzují. Jak se dostat z toho kruhu strachu.
Uzemnění: Zpátky do reality
Uzemnění je skvělá technika. Pomáhá ti dostat se z hlavy a zpátky do přítomnosti, do kontaktu se svým tělem a okolím. Zkus se soustředit na svůj dech, vnímat, jak se ti plíce s každým nádechem a výdechem rozpínají a stahují. Nebo se zaměř na nějakou barvu či předmět a zkus najít co nejvíc věcí v okolí, které mají stejnou barvu nebo se podobají danému předmětu. Funguje to!
Zvládání stresu, základ úspěchu
Techniky pro zvládání stresu, jako je hluboké dýchání a vizualizace, ti můžou pomoct uvolnit se a nechat strach odejít. Zkus to.
Také nezapomínej na zdravou stravu. Pomáhá udržovat hladinu stresových hormonů, které se objevují při panických záchvatech, pod kontrolou. Výživná strava a pravidelné cvičení tě lépe připraví na zvládání stresu a úzkosti.
Agorafobie se může zdát paralyzující, ale s dostatkem informací a s pomocí terapeuta se dá léčit. Neboj se vyhledat odbornou pomoc. Cesta zpět do života existuje!
Zdroje:
(Původní článek neobsahoval citace)