Někdy stačí jedno slovo, aby zabolelo. Zvlášť, když vychází z úst těch, kteří by nás měli milovat bezpodmínečně – našich rodičů. Znáte to, věty, které se vám vryjí pod kůži a občas se ozvou, i když už jste dávno dospělí. Možná jste se i vy někdy ptali, proč vlastně rodiče říkají takové věci. Co se za tím skrývá?
Když slova rodičů bolí: Co se skrývá za toxickými frázemi?
Odpověď není jednoduchá, ale často se za těmito slovy skrývají hluboké psychologické příčiny. Neomlouvá to sice jejich chování, ale může to pomoci pochopit, že chyba nebyla ve vás. Pojďme se podívat na pár typických příkladů.
1. „Všechno jsem ti dal/a, tolik jsem pro tebe obětoval/a!“
Známá věta, která má vyvolat pocit viny. Rodiče se najednou cítí, že musejí neustále připomínat, co všechno pro vás udělali. Ale upřímně, starat se o dítě je jejich povinnost, ne něco, za co byste se měli neustále omlouvat. Spíš než vděčnost to v tobě vyvolává pocit, že si nic nezasloužíš. A co se za tím opravdu skrývá?
Často je to nespokojenost se svým vlastním životem. Mají pocit, že nedosáhli toho, co chtěli, nebo že nemohli dát rodině tolik, kolik by si přáli. Připomínáním obětí potlačují vlastní pocity selhání.
2. „Proč nemůžeš být jako tvůj bratr/sestra?!“
Srovnávání mezi sourozenci? Klasika v toxických rodinách. Rodiče tím dávají najevo, koho mají radši, a to bolí. Závist, vztek – to je jen špička ledovce. Víte, co se tím snaží dosáhnout?
Je to manipulace. Chtějí tě donutit, abys dělal/a, co chtějí oni, jen abys získal/a jejich lásku. Je to taktika rozděl a panuj. Sourozenci pak soutěží o přízeň rodičů a rodiče si mnou ruce, jak je to hezky motivuje. Ale za jakou cenu?
3. „Dělám to pro tvoje dobro!“
Urážky, kritika, křik a pak tohle? Známá výmluva. Tvrdí, že ti jen chtějí pomoct stát se silným člověkem, který zvládne kritiku. Ale ruku na srdce, zní to spíš jako hodně špatná omluva.
Používají racionalizaci. Hluboko uvnitř vědí, že to, co říkají, není správné, ale přiznat si to by bylo příliš. Tak si namlouvají, že ti jen chtějí to nejlepší, a tím ospravedlňují své kruté poznámky.
4. „Jsi tak sobecký/á! Myslíš jen na sebe!“
Uděláš něco, co se jim nelíbí, a hned je to útok na jejich osobu. Šel/šla jsi večer s přáteli místo toho, abys seděl/a doma s nimi? Automaticky jsi sobecký/á, protože jsi z nich neudělal/a střed vesmíru.
Mají pocit, že jim chybí láska a pozornost. Možná jim to chybělo už v dětství. Doufali, že dítě jim to vynahradí. Takže když jim neukazuješ lásku (nebo ji neukazuješ tak, jak si oni představují), reagují podrážděně a nazývají tě sobcem.
5. „Jsi tlustý/á a ošklivý/á!“ nebo „Jsi hubený/á a slabý/á!“
Hrozná slova, a bohužel ne neobvyklá. Matky to říkají dcerám, otcové synům. Kritizují vzhled, oblečení, make-up. Chlapcům zase vyčítají, že nejsou dost „chlapi“, že jsou slabí a nikdy z nich nic nebude.
Cítí se nespokojení sami se sebou a ve svých dětech vidí soupeře. Děti rostou, stávají se z nich dospělí, zatímco oni stárnou a ztrácejí krásu. Žárlí na mládí a bojí se stáří. Těmito slovy se snaží posílit a dát dětem najevo, že nikdy nebudou lepší než oni.
6. „Já jsem to měl/a horší než ty a podívej se, co ze mě je!“
Tohle je klasická fráze, kterou se rodiče obhajují, když se chovají špatně. Nadávají ti? Jim taky nadávali. Dávají ti na zadek? Ještě víc jim dávali. Snaží se ti namluvit, že je to normální součást dětství a že jinak tě vychovat nejde.
Za tím jsou roky týrání, které zažili v dětství. Tvrdí, že jsou vděční za své rodiče a za to, jak je vychovali, a věří, že jsou „úspěšní“ právě díky tomu. Ale jejich chování jasně ukazuje, že z nich nic dobrého nevzešlo. Jen to nevědí, protože nikdy nezažili zdravé rodičovství.
I když už jsi dospělý/á, jizvy po těchto slovech občas zabolí. Pochopení, co se za těmito slovy skrývá, není omluva pro chování tvých rodičů. Měli by vědět, co dělají. A není to tvoje vina, že jsi to jako dítě musel/a snášet.
Teď už máš moc vzít svůj život do vlastních rukou a přetrhat pouta s toxicitou svých rodičů. Pokud se ti vzpomínky často vracejí, zkus si promluvit s terapeutem. Držím palce!
Děkuji za přečtení!
Autor: Stela Košić
Zdroje: