Tenhle článek berte s rezervou. Má sloužit jen pro informace a v žádném případě nenahrazuje odbornou diagnózu nebo léčbu. Pokud se necítíte dobře, vyhledejte kvalifikovaného lékaře nebo psychologa.
Když už to není jen špatná nálada: Jak poznat, že potřebujete pomoc
Občas je nám prostě smutno. To je normálka, reakce na situace, které nás rozhodí. Někdy to zvládneme líp, jindy hůř. Ale co když ten smutek trvá a trvá? Dny, týdny, měsíce… a ne a ne se ho zbavit. A začne nám zasahovat do života. Pak už to fakt není jenom špatná nálada, ale může to být deprese.
Deprese není jedna konkrétní nemoc s jasně danými příznaky. Spíš si ji představte jako škálu. Od mírnější formy, která se ještě podobá obyčejnému smutku (ale i tak je to něco jiného!), až po ty těžké stavy. Odborníci rozeznávají různé „typy“ deprese podle toho, jak moc jsou příznaky závažné. A podle toho taky nastavují léčbu. Nechceme tím zlehčovat ničí smutek – i když máš „jen“ mírnou depresi, neznamená to, že tvůj problém je míň důležitý. Jen to pomáhá doktorům najít ten nejlepší způsob, jak ti pomoct.
Takže, jestli si nejsi jistá, jestli je tvůj smutek „jen“ smutek, nebo se bojíš, že by to mohla být deprese, koukni na tyhle signály:
1. Spíš jak Šípková Růženka
Máš pocit, že prostě nemůžeš dospat? Ráno vstaneš a hned zas zalezeš do postele? Nebo spíš až do odpoledne? Spát pořád, i když jsi v noci spala dost, se jmenuje hypersomnie. A je to jeden z nejčastějších příznaků poruch nálady, včetně deprese. Když jsi smutná, možná se ti taky nechce dělat nic jinýho než spát. Možná vstaneš trochu později než obvykle a hned by ses zase vrátila do peřin. Ale sebereš se a nějak to zvládneš. Ale když máš vážnou depresi, tvůj mozek se prostě odmítá probudit. Spánek se ti zdá jako únik z tý depresivní reality. A i kdybys se chtěla zvednout a něco dělat – prostě to nejde, jako bys byla přikovaná k posteli. Kromě toho, že je to samo o sobě dost hrozný, to může vést i k dalším problémům: s pamětí, bolestem hlavy, přibírání na váze nebo dokonce i k srdečním onemocněním.
2. Jsi jako poustevník
Smutek tě někdy může izolovat od kamarádů a rodiny. Možná se ti nechce s nikým bavit, když ti není do zpěvu, a radši zůstaneš zavřená v pokoji a posloucháš smutný písničky, dokud to nepřejde. Ale když máš vážnou depresi, trávit čas s ostatními ti připadá jako otravná povinnost, kterou pořád odkládáš. Nezáleží na tom, jak moc máš ráda svoje kamarády, rodinu, partnera… prostě s nikým nechceš být. Být mezi lidmi tě dusí, protože se musíš usmívat, smát, bavit se… musíš dělat, že je všechno v pohodě, protože kdo by to pochopil? Máš potřebu lidi od sebe odhánět, nechat je, ať tě nechají na pokoji, i když ve skutečnosti toužíš po tom, aby někdo byl s tebou. Sociální izolace je past, do který tě deprese vláká – izoluješ se, protože si myslíš, že to potřebuješ, ale ve skutečnosti se cítíš ještě osamělejší a depresivnější.
3. Hygiena? Co to je?
Stalo se ti někdy, že jsi byla moc unavená na to, abys sis umyla vlasy, a tak sis je jenom stříkla suchým šamponem? Pro lidi s vážnou depresí je každý den jako vynechat sprchu. Když s tímhle bojuješ, stydíš se už jenom na to pomyslet, natož o tom mluvit. Ale děje se to spoustě lidem s depresí. Podle jedný studie měli teenageři, kteří trpěli příznaky deprese, horší hygienické návyky, třeba si myli ruce jen málo nebo vůbec a čistili si zuby míň než jednou denně. Je to jeden z očividných příznaků těžký deprese, protože je vidět na těle, nejenom v hlavě. Je strašně těžký si vyčistit zuby, učesat se, osprchovat se nebo si vyprat oblečení. Může to být proto, že na to prostě nemáš energii, protože vůbec nevycházíš z domu, nebo si myslíš, že to nemá cenu.
4. Ztrácíš chuť do života
Smutek tě může demotivovat k věcem, který máš normálně ráda. Možná se rozhodneš, že se ti nechce do kina nebo vynecháš trénink. Když máš vážnou depresi, jde to ještě dál. Skoro úplně ztrácíš zájem o svoje koníčky a aktivity, který tě dřív bavily. Už ti nepřinášejí žádnou radost. To pak ještě víc posiluje tu demotivaci a může to zhoršit tvoje příznaky. Může tě to izolovat od ostatních nebo máš pocit, že už nejsi sama sebou. Taky se nudíš, protože nic neděláš, a máš moc času na špatný myšlenky, který ti pořád běží hlavou. Je to proto, že deprese ovlivňuje tvůj mozek – rozhazuje důležitý hormony a struktury v mozku, který ti normálně pomáhají zůstat aktivní a motivovaná.
5. Myšlenky, že by bylo líp nebýt
Když jsi smutná, možná sníš o tom, že bys někam odjela, pryč od tý situace, která tě trápí, a pryč od starostí. Ale jestli si představuješ, že by bylo lepší nebýt vůbec, a myslíš na to, že si vezmeš život, to už je fakt velký varování a ukazuje to na vážnou depresi. Nemůžeme dost zdůraznit, jak vážný tenhle příznak je. Podle průzkumů se sebevražedný myšlenky objevují u lidí s psychickými problémy častěji. A to dělá z deprese potenciálně smrtelnou nemoc. Je strašný vidět, že někdo cítí takovou bolest, že smrt se mu zdá jako jediný řešení. Ale naštěstí se deprese dá léčit. Medicína a psychologie udělaly velký pokroky a vyvinuly různý možnosti léčby (hospitalizace, léky, kombinace psychoterapie a farmakoterapie, podpůrný skupiny a spousta dalších). A jak se dostanou pod kontrolu ostatní příznaky deprese, dostanou se pod kontrolu i sebevražedný myšlenky. Je důležitý dát tý léčbě šanci.
Co dělat, když se v tom poznáváš?
Tady je pár tipů, co můžeš udělat hned:
- Promluv si s někým blízkým, s kamarádkou nebo s rodinou.
- Zavolej na linku důvěry.
- Objednej se k doktorovi nebo k psychologovi.
Vidíš se v některých z těchhle příznaků?
Pokud ano, pamatuj, že vždycky existuje někdo, kdo ti pomůže, a že se dá uzdravit, i když se to zdá těžký nebo neuvěřitelný. Tvůj doktor nebo psycholog je tu od toho, aby tě vyslechl, prozkoumal příznaky, se kterými bojuješ, a nabídl ti léčbu.
Říct si o pomoc je to nejodvážnější a nejlepší, co pro sebe můžeš udělat, takže na to nezůstávej sama!
Díky za přečtení! Napsala: Stela Košić
Zdroje:
- Nock, M., Borges, G., Bromet, E., Alonso, J., Angermeyer, M., Beautrais, A., . . . Williams, D. (2008). Cross-national prevalence and risk factors for suicidal ideation, plans and attempts. British Journal of Psychiatry, 192(2), 98-105. doi:10.1192/bjp.bp.107.040113
- Substance Abuse and Mental Health Services Administration. 2017 National Survey on Drug Use and Health (NSDUH) Releases. 2017.