Představujeme vám Kris, mladou ženu s neobyčejnou silou. Její příběh je součástí série věnované uzdravování z duševních onemocnění. Kris se se svými démony pere statečně a otevřeně sdílí své zkušenosti.
Kris: Hudba, sny a boj o duševní zdraví mladé ženy
Kris pochází z východního pobřeží Spojených států a miluje hudbu všech žánrů. „Hudba je pro mě způsob, jak uniknout realitě, když to potřebuju,“ říká. Mezi její koníčky patří kreslení, psaní a roleplaying – čistě ve formě psaní příběhů. Jejím snem je studovat sociální psychologii na James Madison College a odstěhovat se od rodičů do vlastního bytu s přítelem.
Už jako teenager byla Kris diagnostikována schizofrenní deprese, což znamená, že když se jeden problém ozve, druhý se přidá. K tomu se přidaly problémy se spánkem, projevy obsedantně kompulzivní poruchy, sociální úzkost a neustálá paranoia. Kris věří, že její psychické problémy mohly být způsobeny tím, že si dlouho neuvědomovala svou transgender identitu. Dalším faktorem mohly být hádky a finanční problémy v rodině. Psychiatr jí předepsal léky a doporučil skupinovou, nemocniční i ambulantní terapii. No, prostě všechno, co se dalo.
Život s temnotou
Kris se musela potýkat s opravdu těžkými symptomy. Deprese ji uváděla do úzkosti, rozvracela spánkový režim a nechávala ji neustále vyčerpanou. Cítila se bezmocná a izolovaná. Schizofrenie s sebou nesla paranoiu, bludy a halucinace. K tomu se přidávaly problémy s kognitivními funkcemi, ztráta motivace, sociální stažení a občasná citová otupělost. Nic moc, že?
Všechny tyhle problémy se promítaly do každodenního života. Kvůli schizofrenii pro ni bylo těžké navazovat kontakty s lidmi. „Mám z ostatních lidí strach,“ přiznává. Taky měla problémy se zpracováním informací. Když se naplno rozjela deprese, nechtělo se jí vstávat z postele, mluvit, ani dýchat. Bohužel, Kris se dvakrát pokusila o sebevraždu a sebepoškozovala se. Měla i myšlenky na to, že by ublížila ostatním, ale nikdy se o nic takového nepokusila. Její psychické problémy ovlivnily i její vztahy. Přišla o spoustu přátel a jednoho přítele. I její současný partner má občas problém s jejími stavy. „Přítel, kterého mám teď, někdy těžko zvládá moje deprese, ale i on sám trpí depresemi, takže je to jednodušší. Schizofrenii v plné síle, tedy halucinace, ještě nezažil, ale v poslední době vidí, že jsem čím dál paranoidnější. Říká, že se o mě bojí,“ popisuje Kris.
Světlo na konci tunelu
Zlom nastal po ukončení střední školy, kterou Kris absolvovala o dva roky dříve v programu GED. Po nástupu na vysokou školu, kde hned v prvním semestru propadla kvůli depresi, si dala pauzu a nechala si pomoct od dvou kamarádů a přítele. Ti jí pomohli se znovu postavit na nohy. „Dali mi čas, když jsem to potřebovala, respektovali moje negativní myšlenky a zůstali se mnou, na rozdíl od všech ostatních. Zůstali se mnou na telefonu, když jsem měla panický záchvat, přítel mě nechal přijít k němu domů jen tak sedět vedle něj a připomněli mi, jaké to je se zase usmívat bez masky,“ vzpomíná Kris. Jako strategie pro zvládání svých problémů Kris používala poslech hudby, psaní poezie a plavání. Každý má ten svůj lék, že jo?
Tahle zkušenost změnila její pohled na život. „Dospěla jsem mnohem rychleji než spousta lidí v mém ročníku nebo ‚generaci‘ a dala mi spoustu životních zkušeností. Je toho ještě hodně přede mnou, protože mi je teprve 18, ale myslím si, že jsem si prožila víc než průměrný mladý dospělý,“ říká Kris. A co by vzkázala ostatním, kteří se potýkají s podobnými problémy?
„Ať už jste v životě kdekoli, vždycky existuje jiná perspektiva.“
Kris je silná a odhodlaná překonat všechny překážky, které jí její psychické problémy postaví do cesty. S tímto odhodláním zvládne vysokou školu a stane se úspěšnou profesionálkou. Pomozte i vy změnit životy a sdílejte svůj příběh.