Valentýn, ten svátek, kdy se to kolem nás hemží srdíčky a vyznáními. Den, kdy dáváme a přijímáme lásku plnými doušky. Ale co když to vyznání prostě nejde tak snadno od srdce?
Láska, nebo úzkost? Rozluštěte signály svého srdce
Filmy nám servírují zamilovanost jako snový stav beztíže, kde všechno hraje barvami a je dokonalé. Realita? Ta bývá často trochu… divočejší. Zamilování se může zdát jako emoční chaos, bludiště testů kompatibility, kalkulaček lásky a profilů na sociálních sítích. Všechny tyhle „pomůcky“ se snaží hrát roli křišťálové koule a napovědět ti, jestli má vůbec smysl si představovat společnou budoucnost. No, řekněme si to narovinu, láska umí být pěkně matoucí.
Často se hranice mezi láskou a úzkostí pěkně zamlží. Takže, jak to vlastně poznat? Tady je pár signálů, které ti pomůžou zorientovat se v tom, co se v tobě vlastně děje.
Důležité upozornění: I když je láska jedním z nejprozkoumanějších témat, pořád je to tak trochu záhada.
Nečekaný úbytek chuti k jídlu
Tohle může znít překvapivě, ale ztráta apetitu je symptomem jak úzkosti, tak i zamilovanosti. Rozdíl je v tom, co to způsobuje.
Když jsi úzkostlivá, tělo je v režimu „bojuj, nebo uteč“, a proto nemáš chuť k jídlu.
Ale když jsi zamilovaná a lámeš si hlavu, jestli to ten druhý cítí stejně, není to „bojuj, nebo uteč“. To, co prožíváš, je takzvaná připoutávací panika.
Termín „připoutávací panika“ pochází ze studií o teorii připoutání. Původně se používala v dětské psychologii, ale platí pro všechny vztahy, které máme nebo rozvíjíme během života.
Připoutávací panika se hlásí o slovo, když si nejsi jistá, jaké místo v životě toho druhého zaujímáš. Nebo taky když bojuješ s vlastními pochybnostmi a nejistotami.
Pokud je to ten druhý případ, zamysli se nad tím a zkus ty nejistoty řešit. Může pomoct i terapie.
Bušení srdce a zpocené dlaně
Další dva signály zamilovanosti? Bušení srdce a zpocené dlaně. Jo, klasické příznaky úzkosti. Ale taky notoricky známé projevy zamilovanosti.
Jak to rozlišit? Všímej si, kdy se tyhle symptomy objevují. Pokud ti srdce buší před veřejným projevem nebo když zkoušíš něco nového, je to pravděpodobně běžná úzkost. Pokud se to děje, když jsi blízko svému objektu touhy, je to láska. A pokud to máš skoro pořád, radši se poraď s doktorem, může to mít i jiné příčiny.
Opojení
Opojení je běžný znak zamilovanosti. Je to pocit příjemného očekávání. Možná máš i trochu obavy, ale převládá štěstí a vzrušení. Místo hrůzy z budoucnosti, která je typická pro úzkost, se na ni těšíš.
Je to ten pocit, který jsi měla jako dítě, když jsi se ráno probudila na Štědrý den. Nebo když čekáš ve frontě na koncert. Těšíš se. V dospělosti tenhle pocit často ztrácíme. Až na momenty, kdy se zamilujeme.
Nadměrné starosti a katastrofické scénáře
Zatímco nadměrné starosti jsou běžný stav pro úzkostlivou mysl, jsou běžné i pro mysl zamilovanou. Co to odlišuje? Soustředění.
Když máš úzkost, soustředíš se na sebe a na vlastní přežití. Bojíš se, jak zvládneš těžkou nebo trapnou situaci. Když jsi zamilovaná, soustředíš se na toho druhého. Jestli se v pořádku dostal domů? Jestli se najedl? Co zrovna dělá?
Další způsob, jakým starosti ovlivňují tvé romantické city, je katastrofické myšlení.
Lidé s úzkostí ve vztazích mají k těmhle scénářům sklon. Přemýšlejí, jestli to není až moc dobré na to, aby to byla pravda, nebo pochybují o své vlastní hodnotě. Zvláštní je, že v určité míře tímhle procházíme asi všichni.
Například ti tvůj vyvolený neodepsal včas. Logické vysvětlení je, že se mu vybila baterka. Ale někteří z nás si dokážou představit i únos mimozemšťany.
Většinou je všechno v pořádku. Pokud máš pochybnosti o vztahu nebo o tom, co k tobě ten druhý cítí, nejlepší je se ho zeptat.
Závěrem: Úzkost a zamilovanost se občas můžou zdát podobné, ale láska přesměruje tvou pozornost. Začneš se starat o druhého, ne o názory ostatních.
Zdroje
(Zde by měly být uvedeny zdroje citované v původním článku, pokud nějaké byly.)