Masky smutku: Jak rozpoznat, kdy se za depresí skrývá jen póza

Už jste se někdy bavili s někým, kdo tvrdil, že má depresi, ale vy jste si nebyli jistí, jestli to hraje, nebo je to skutečné? Zamysleli jste se nad tím, jestli je vůbec možné depresi předstírat? Odpověď je ano. Lidé to dělají.

Masky smutku: Jak rozpoznat, kdy se za depresí skrývá jen póza

Tenhle článek si klade za cíl posvítit na to, že někteří lidé si mentální nemoc vymýšlejí, aby získali pozornost, nebo ji dokonce romantizují. A tím pádem shazují a trivializují ty, kteří s ní skutečně bojují. Proto se podíváme na to, co vlastně opravdová deprese je.

Co je vlastně deprese? Není to jen špatná nálada?

Podle Americké psychologické asociace (APA) je deprese negativní emoční stav, který sahá od nespokojenosti a neštěstí až po extrémní pocity smutku, pesimismu a sklíčenosti, a který narušuje každodenní život. Často se k tomu přidávají i fyzické, kognitivní a sociální změny – změna v chuti k jídlu nebo spánku, nedostatek energie, potíže se soustředěním a rozhodováním, a stažení se ze sociálních aktivit. Je to symptom mnoha duševních poruch. Zkrátka, nic příjemného.

Proč by to ale někdo dělal? Proč by někdo předstíral depresi?

Důvodů může být víc:

  • Neznalost symptomů: Někteří lidé prostě nerozumí tomu, co deprese obnáší. Nemají dostatek informací.
  • Snaha zapadnout nebo vyniknout: Paradoxně, někdy je to o tom být „in“.
  • Simulantství: Podle APA je simulantství úmyslné předstírání nemoci nebo postižení za účelem dosažení určitého cíle. Může to být například předstírání duševní nemoci jako obrana u soudu, předstírání fyzické nemoci kvůli získání odškodnění nebo předstírání zranění, aby se člověk vyhnul sportu.
  • Münchhausenův syndrom: Těžká a chronická forma poruchy, kdy si člověk opakovaně vymýšlí klinicky přesvědčivé fyzické symptomy a falešnou lékařskou a sociální historii. Motivací je psychologická potřeba hrát roli nemocného.
  • Symptom jiné poruchy: Někdy to může být projev jiného problému.

Ale pozor, není všechno zlato, co se třpytí. Skrývání deprese je běžné. Lidé, kteří jí trpí, nevypadají smutně a sklíčeně pořád. Ti, kteří jsou na tom „dobře“ sice fungují, ale uvnitř bojují. Proto byste neměli soudit knihu podle obalu. Jen proto, že se někdo zdá v pohodě, neznamená to, že skutečně je. Pokud si nejste jistí, jestli s depresí bojujete, raději se obraťte na odborníka.

Takže, jak to poznám? Kdy je to jen póza?

Důležité upozornění: Informace v tomto článku slouží pouze pro vzdělávací účely. Nepoužívejte je k sebepoznávání nebo diagnostice druhých. Pokud máte pocit, že vy nebo někdo vám blízký má některé z uvedených charakteristik a potřebuje pomoc, poraďte se s odborníkem. Tento článek nenahrazuje odbornou radu.

Tady je pár znaků, které můžou naznačovat, že někdo depresi hraje:

  1. Krátkodobá „deprese“: Pro diagnózu deprese je potřeba, aby člověk pociťoval alespoň pět symptomů po dobu minimálně 2 týdnů, a to buď smutek, nebo ztrátu radosti z věcí, které mu dříve dělaly radost. Pokud „deprese“ trvá jen týden nebo deset dní, může to být signál, že jde o něco jiného.
  2. Neustálé vytváření dramatu: Člověk s diagnostikovanou depresí je často spíš tichý a drží se stranou. Nemá potřebu vyvolávat konflikty. Už tak prožívá spoustu negativních emocí.
  3. Deprese jako výmluva: Někdo, kdo předstírá depresi, ji může používat jako výmluvu, aby se vyhnul povinnostem, nebo aby dosáhl svého. Třeba se vymluví na depresi, když zmešká hodinu nebo neodevzdá úkol včas.
  4. Deprese jen u některých věcí: Ztráta radosti z věcí, které dříve dělaly radost, je jedním z hlavních symptomů deprese. Pokud člověk předstírá depresi, může se cítit sklíčeně jen u některých věcí, které ho dříve bavily, ale u ostatních ne.
  5. Deprese jen, když se někdo dívá: Deprese nezná hodiny ani publikum. Je tam, i když je člověk sám. Pokud někdo „trpí“ jen tehdy, když se na něj někdo dívá, pak je to podezřelé. Může jít o snahu získat pozornost.

Pamětajte, život je jako bonboniéra… a někdy je těžké poznat, co se skrývá uvnitř.

Zdroje:

  • APA Dictionary of Psychology
  • Smitha Bhandari, MD (June 30, 2020). Depression Diagnosis. Retrieved June 16, 2021, from
  • APA Dictionary of Psychology
  • Well Clinic (March 2, 2021).
  • APA Dictionary of Psychology

Diskuze