MDMA, zkratka pro 3,4-methylendioxy-N-methylamfetamin, známá také jako Molly, je látka zařazená na seznam látek s vysokým rizikem zneužití. Zdá se to jako jasný případ – droga bez lékařského využití. Ale co kdyby existoval jiný úhel pohledu? Co kdyby MDMA mohlo sloužit jako podpůrný prostředek v psychoterapii, pomáhat lidem vyrovnat se s hlubokými traumaty?
MDMA: Lék na depresi, nebo nebezpečná droga? Šokující potenciál kontroverzní látky
V dokumentu „Neurons to Nirvana: Psychedelic Medicines“ zaznívá svědectví ženy s terminálním stádiem rakoviny. Hovoří o strachu, hněvu a bolesti – o emoční bolesti. A o tom, jak jí MDMA umožnilo otevřít se a navázat komunikaci s rodinou, jakou dříve nezažila. Z dokumentu vyplývá, že existovaly pokusy, kdy správní soudce DEA (Drug Enforcement Administration) vyslechl hodiny svědectví uživatelů a dospěl k závěru, že by MDMA mělo být zařazeno do kategorie III, což by usnadnilo klinický výzkum. Kategorie III totiž znamená, že látka může být s určitými omezeními akceptována pro lékařské účely. Nicméně, DEA se tímto doporučením neřídila a MDMA ponechala v kategorii I.
Jak vlastně MDMA působí?
MDMA uvolňuje v mozku především serotonin a dopamin. Nejedná se o halucinogen, ale o serotoninový agonista, což je sloučenina, která aktivuje serotoninové receptory. Působí jako antidepresivum nebo lék proti úzkosti, a to téměř okamžitě. Běžně používané léky proti úzkosti, anxiolytika, mají sedativní účinek. MDMA však působí rychle a bez sedace.
Proč by MDMA mohlo pomoci v terapii?
Uživatelé MDMA popisují, že se po zhruba 45 minutách cítí uvolněně, šťastně a sebevědomě. Zvyšuje se bdělost a oživují vzpomínky na potlačená traumata, což z něj činí vhodný doplněk psychoterapie. U lidí s traumaty, jako jsou například vojáci s PTSD, bývá problém s nadměrnou úzkostí nebo emočním otupěním. MDMA jim umožňuje čelit svým obavám, aniž by je to zahltilo, a zároveň si udržet emoční spojení.Nejde ale jen o úzkost. MDMA také podporuje empatii, protože uvolňuje oxytocin, hormon, který hraje roli při vytváření vazeb. Kdyby se tato látka používala v psychoterapii, mohlo by to vést k většímu počtu lidí, kteří jsou uvolnění, šťastní, důvěřiví a empatičtí k ostatním.
Důležité upozornění: Není to zázračná pilulka!
Největší chyba by byla, kdyby si lidé mysleli, že jediný způsob, jak se cítit lépe, je opakovaně užívat MDMA. To by vedlo k závislosti. Tato látka může pomoci pacientům s traumaty pouze tehdy, pokud chápou, že jim pomůže se otevřít, ale že to není samotné řešení.Molly je fascinující látka, ale abychom plně pochopili její přínosy a rizika, potřebujeme klinický výzkum. Problém je, že farmaceutické společnosti nemají zájem o lék, který se podává jen párkrát, a chtějí, abyste užívali korporátní léky. MDMA bylo patentováno v roce 1914, takže už nepřináší žádný zisk. A bez patentu se nové léky těžko uvádějí na trh.
Osobně si myslím, že MDMA má velký potenciál pro lékařské využití, ale teprve poté, co pochopíme jeho rizika a přínosy. A to se stane, jen pokud změníme náš pohled na tuto látku prostřednictvím vzdělávání a vytvoříme hnutí směřující k pozitivnímu výsledku. Jaký je váš názor? Považujete MDMA za potenciální lék pro psychoterapii? Napište nám do komentářů!
Zdroj: Oliver Hockenhull (Director). (2013). Neurons to Nirvana: Understanding Psychedelic Drugs. Mangusta Productions.