Už se vám někdy stalo, že jste měli pocit, jako byste už něco zažili? Nebo jste vešli do místnosti a přesně věděli, kde co je, i když jste tam byli poprvé? Naše mysl je neuvěřitelně složitá a občas nám hraje podivné hry. Pojďme se podívat na pár záhadných fenoménů, které se odehrávají v našem mozku.
Mind Games: 10 Záhad, které hraje naše mysl
Všichni jsme to zažili: ten zvláštní pocit, že už jsme v dané situaci byli. Deja vu, ten krátký záblesk „já už jsem to zažil/a“. Je to takové déjà vu, ale silnější a znepokojivější. Ale co když je to ještě divnější?
Různé odstíny známosti:
Není „déjà vu“ jako „déjà vu“. Podívejme se na několik jeho sourozenců:
Deja vecu: Známost na steroidech
Představte si deja vu, ale s ostřejšími detaily. Nejen, že si myslíte, že už jste něco zažili, ale pamatujete si vůně, zvuky, dokonce i to, co se stane dál. Deja vecu je jako živý sen, který se materializuje před vašima očima. A to mrazení v zádech k tomu prostě patří.
Deja visite: Známé neznámo
Přijedete do nového města a najednou se orientujete jako místní. Víte, kde je pošta, kde se dobře najíte a kudy se dostanete k řece. Deja visite je jako probuzení se v cizím domě, který ale překvapivě dobře znáte.
Deja senti: Myšlenka na jazyku
Máte pocit, že jste něco řekli, ale zjistíte, že jste vlastně jen přemýšleli. Nebo si vybavíte vzpomínku, která byla dlouho zapomenutá. Deja senti je ten prchavý pocit, že víte, ale v mžiku je pryč. „Aha, už vím!“, a pak… nic.
Když se známé stane cizím:
A co když je to naopak? Co když se vám něco, co znáte, najednou zdá cizí?
Jamais vu: Nikdy jsem to neviděl/a
Opak deja vu. Situace, kterou byste měli znát, je najednou neznámá. Neuropsycholog Chris Moulin zjistil, že když lidé opakovaně píší stejné slovo, začnou o jeho existenci pochybovat. Jamais vu, ten pocit, že se slovo „dveře“ stává cizím shlukem písmen. Možná je to jen únava mozku, ale i tak to dokáže zamotat hlavu.
Presque vu: Skoro prozření
Máte pocit, že jste kousek od objevu, ale ono nic. Víš, že odpověď máš na dosah, ale nemůžeš ji uchopit. Presque vu je jako věčná honba za pointou vtipu, který nikdy neslyšíte.
Pozdní nápady a podivné iluze:
A tím to nekončí. Naše mysl má v rukávu ještě pár triků:
L’esprit de l’Escalier: Vtip až na schodech
Vymyslíte skvělou odpověď, ale už je pozdě. Už jste ze situace venku a jediné, co cítíte, je lítost. L’esprit de l’escalier, ten pocit, že jste měli říct něco úplně jiného, ale mozek se probudil až moc pozdě.
Capgrasova iluze: Kdo je tady pravý?
Máte pocit, že vaše blízká osoba byla nahrazena dvojníkem. Často se vyskytuje u lidí se schizofrenií. Capgrasova iluze, ten strach, že vaši milovaní jsou ve skutečnosti mimozemšťané v lidské kůži.
Fregoliho iluze: Maska za maskou
Máte pocit, že všichni kolem vás jsou jedna a ta samá osoba v různých převlecích. Fregoliho iluze, paranoidní pocit, že vás někdo neustále sleduje, ať už má jakoukoliv tvář.
Prosopagnosie: Nevidím tváře
Nemůžete rozpoznat obličeje, dokonce ani těch nejbližších. Lidé s prosopagnosií se spoléhají na jiné smysly, jako je hlas nebo vůně, aby poznali své blízké. Svět, kde tváře ztrácejí svou identitu.
Naše mysl je fascinující a komplikovaná. Tyto fenomény jsou jen špičkou ledovce. Je to trochu jako koukat do zrcadla, které občas zkresluje, ale vždycky nám ukazuje něco zajímavého o nás samotných.
Zdroje:
Cognitive Psychology. (2017). Retrieved November 2, 2017, from www.meriam-webster.com
Top 10 Strange Phenomena of the Mind. (2008, February 28). Retrieved November 2, 2017, from listverse.com