Znáte to, ten pocit, kdy se vám nic nechce, nic vás nebaví a máte pocit, že si nevšímáte dobrých věcí kolem sebe? Občas nás napadne myšlenka: „Sakra, nejsem já spíš nevďačná?“ Ale co když je za tím něco víc?
Nejsem nevďačná, jsem v depresi? 7 signálů, které ti napoví
Lori Deschene, známá propagátorka duševního zdraví, jednou řekla: „Nemusíš být pořád pozitivní. Je naprosto v pořádku cítit smutek, hněv, podráždění, frustraci, strach a úzkost. Mít pocity z tebe nedělá negativního člověka. Dělá z tebe člověka.“ A má pravdu, že jo? Jenže ruku na srdce, kdo z nás se necítí provinile, když má „blbou náladu“? Máme pocit, že nejsme vděční a že si nemáme na co stěžovat. Ale co když je to jinak? Co když nejste nevďační, ale v depresi? Jak to poznat?
Říká se, že lidé, co mají tendenci označovat jedince bojující s depresí za „emočně labilní“ nebo ty, kteří „promarní svůj život a berou všechno jako samozřejmost“, jednoduše nerozumí tomu, jaké to je žít s duševním onemocněním. Zvlášť ne s depresí. Pojďme se podívat na signály, které vám napoví, že nejste nevďační, ale možná právě v depresi.
1. Jsi na sebe víc kritická než obvykle?
Sebehodnocení hraje velkou roli. Studie dokazují, že zhoršující se sebevědomí, silné pocity nenávisti a opovržení k sobě samé, jsou úzce spjaty s depresivními symptomy. Pokud se v poslední době neustále kritizuješ, trestáš se za každou maličkost a upínáš se na negativní vlastnosti, možná je to signál. Prostě se k sobě chovej líp, holka.
2. Na nic se netěšíš?
Když má člověk „jen blbou náladu“, řešením je zaměřit se na pozitiva a najít si něco, na co se těšit. Ale když se perete s depresí, je to těžší, než se zdá. Věci, které vás dřív bavily, už vám nic neříkají. Koníčky, vášně, úspěchy… nic z toho vám nepřináší radost. Snažíte se, ale prostě to nejde. A věřte mi, není to tím, že byste „byla jen nevďačná“.
3. Tvoje emoce jsou nestabilní a mimo kontrolu?
Rozmazlené, zkažené, nevrlé chování, vztekání se, když není po jejich… To je prostě nevďačnost a nezralost. Ale co když se tohle děje i u člověka s depresí? Jak to rozlišit? U deprese často chybí spouštěč. Emoční nestabilita se objeví z ničeho nic, a to buď ve formě častého hněvu a podrážděnosti, nebo naopak přehnané citlivosti. Člověk je zkrátka jak papiňák.
4. Bojuješ s pocity deprese už nějakou dobu?
Když máme „den blbec“, snadno sklouzneme k negativním myšlenkám typu: „Dneska je ten nejhorší den v životě!“ Nebo „Může se mi vůbec někdy něco povést?“. V takových chvílích si připadáme nevďačně. Jenže pokud vás tyhle myšlenky a pocity pronásledují už delší dobu a nevidíte konec, je to varovný signál. Depresivní nálada by měla trvat alespoň 2 týdny, než ji lze považovat za depresivní epizodu. Zkuste se zamyslet, kdy to vlastně všechno začalo.
5. Máš výčitky, že „nemáš důvod“ se cítit špatně?
Deprese často přichází bez zjevné příčiny. Nemůžete ukázat prstem a říct: „Aha! Proto se cítím mizerně!“. To pak vyvolává pocity viny. Cítíte se provinile, že „se chováte jako nevďační“ nebo „jste pořád tak negativní“, a to bez zjevného důvodu.
6. Frustruje tě, že se s tím nemůžeš „přenést“?
Tady není moc co dodávat, že?
7. Nevďačnost si můžeš odpustit; depresi si vybrat nemůžeš.
A to je nejdůležitější. Duševní onemocnění není volba. Někteří lidé s ním bojují celý život, a ne proto, že by se nesnažili. Deprese je obzvlášť záludná, protože vědci stále zkoumají její příčiny. Ale výzvy, které nám nastaví chemie mozku nebo traumata z minulosti, nejsou nepřekonatelné, zvlášť když na to nejsme sami. Pokud máte pocit, že za vašimi pocity stojí něco víc než „jen nevďačnost“, je čas promluvit si s odborníkem a vyhledat pomoc.
Tak co, souhlasíte? Pro ty, kteří duševním onemocněním nerozumí, je snadné to odbýt jako „hraní“, „špatnou náladu“ nebo „nevďačnost“. Ale to všechno se dá snadno změnit, deprese ne.
Pokud ty nebo někdo z tvého okolí bojuje s pocity deprese nebo úzkosti, neváhejte se obrátit na odborníka a vyhledejte pomoc.
Zdroje: