Věříte v to, že jsme strůjci vlastního štěstí? Že „štěstí je vždycky volba“? Historie nám ukazuje spoustu příkladů lidí, kteří dokázali najít radost i v těch nejtěžších chvílích. Anne Franková nebo Malala Jousafzai jsou ikonami nezdolnosti, naděje a vůle, které v sobě máme všichni.
Možná nejsilnější je ale příběh Evy Mozes Kor. Přežila hrůzy Osvětimi, kde s dvojčetem Miriam podstoupila kruté experimenty. Přesto, po letech strávených v rukách nacistů, zasvětila zbytek života hledání dalších obětí a založila organizaci, která vyprávěla jejich příběhy a šířila myšlenky lásky, míru a odpuštění.
Když je to takhle, proč není šťastnější víc lidí? Proč je to pro nás ostatní tak těžké? Psychologie říká, že to není tak jednoduché. A že štěstí je mnohem složitější, než si myslíme. Někdo se ho dokonce začne bát a stane se závislým na smutku.
Takže, proč se cítíš nejlépe, když je ti nejhůř? Tady je 6 důvodů, proč můžeš být závislá/ý na smutku:
Proč se cítíš nejlépe, když je ti nejhůř? 6 důvodů, proč můžeš být závislá/ý na smutku
1. Naučená bezmocnost
Termín, se kterým přišel psycholog Martin Seligmann. Zjednodušeně řečeno, naučená bezmocnost je pocit, že nemůžeš nic změnit. Zažila/a jsi tolik traumat a neúspěchů, že už nevěříš, že se věci můžou zlepšit. Tragédie a utrpení hrají v tvém životě tak velkou roli, že rezignuješ, ztrácíš naději a stáváš se závislou/ým na smutku. V podstatě si říkáš: „Mně už prostě není pomoci.“
2. Pozitivní posilování
Další důvod, proč se stáváme závislými na smutku. Když nás za smutek „odměňují“. Zní to divně, ale funguje to. Pokud zjistíš, že když hraješ roli oběti, tak získáš pozornost, péči a blízkost od ostatních, je snadné se na tom stát závislým. Potřebuješ „být zachráněn/a“ a to je jediný způsob, jak se cítíš spojený/á s ostatními.
3. Teorie volby
Průkopníkem je psychoterapeut William Glasser. Ve zkratce – jsme zodpovědní za to, co děláme, a máme větší kontrolu nad svým životem, než si myslíme. Glasser jednou řekl: „Vybíráme si všechno, co děláme, včetně utrpení, které cítíme.“ Možná se trestáš za něco, co jsi udělal/a? Máš pocity viny, které v tobě živí nenávist k sobě samému?
4. Nezpracované trauma
Podobně jako v předchozím bodě, trauma může vést k nevědomé touze po neštěstí. Pokud jsi prožil/a něco traumatického, máš problém se posunout dál a uvízneš v popírání, negativitě a sebepoškozování. Bráníš se pozitivním změnám, protože štěstí, bezpečí a jistota ti připadají cizí a děsivé. V hlavě máš: „Štěstí je jen chvilkové, nemá smysl se o něj snažit, stejně budu zklamaná/ý.“
5. Nízké sebevědomí
Hluboce zakořeněná nejistota a nedostatek sebeúcty vede k tomu, že si nemyslíš, že si zasloužíš být šťastný/á. Jsi na sebe přísný/á a kritický/á. Je pro tebe těžké překonat pocity sebelítosti. Vinu dáváš vždycky sobě, i když nemáš situaci pod kontrolou. Neustále tě pronásledují pocity bezcennosti a neschopnosti. Prostě si říkáš, že si nic dobrého nezasloužíš.
6. Nediagnostikované psychické problémy
Velmi důležitý bod. Pokud jsi posedlý/á svým smutkem, může to být signál nediagnostikovaného psychického problému. Úzkost, deprese, PTSD, hraniční porucha osobnosti – lidé s těmito problémy mají těžší regulovat emoce a překonávat smutek. A čím déle se jim nedostane pomoc, tím hůř se jim bude žít.
Proto je tak důležité, pokud ty nebo někdo z tvého okolí bojuje s psychickými problémy, neváhej a vyhledej odborníka. A pokud se v tom, co jsme psali, poznáváš, svěř se někomu, komu důvěřuješ. Čím dřív se zbavíš závislosti na smutku, tím lepší bude tvůj život.
Takže, jaký je tvůj důvod, proč jsi závislá/ý na smutku? A jak to plánuješ překonat?