Proč se zamilovat do introverta? 8 důvodů, proč je tiché zlato největší poklad

Všichni jsme tak trochu divní a život je občas pěkně potrhlý. A když najdeme někoho, jehož podivnost ladí s tou naší, spojíme se a spadneme do vzájemné šílenosti a nazveme to láskou. No není to k zbláznění?

Proč se zamilovat do introverta? 8 důvodů, proč je tiché zlato největší poklad

V tomhle hlučném a uspěchaném světě se spousta introvertů cítí utopená, zahlcená a ušlapaná společností. Lásku nenalézají, protože prostě nedostanou šanci. A to je zatracená škoda!

Tak tady je malý seznam důvodů, proč se poohlédnout po introvertním partnerovi:

První věc, kterou byste měli vědět, je, že vás nepotřebujeme. Nepotřebujeme vztahy a nepotřebujeme ostatní lidi. Ne, opravdu je nepotřebujeme, my je chceme. Takže pokud si introvert vybere vás, chce vás. I když to třeba nikdy nevyslovíme, vždycky budete vědět, že jste chtění, protože byste nebyli součástí našich životů, kdybychom o to nestáli. To je tutovka.

Nikdy jsem nikomu neřekla, že ho potřebuju. Dobře, kromě Ježíše, ale ten se v tomhle případě nepočítá. Chtít někoho je pro nás mnohem silnější než ho potřebovat. Potřebovat někoho znamená, že jakmile je ta potřeba naplněna, ten člověk už není nutný. Chtít někoho ale znamená, že vyvíjíme vědomé úsilí, abychom toho člověka udrželi ve svém životě. To je to, co myslíme, když říkáme „Miluju tě“. Znamená to, že tě chceme vedle sebe tak dlouho, jak jen nám to dovolíš. A to je, sakra, hodně!

Jakmile jsi náš člověk, jsi náš člověk. Tečka. Konec příběhu. Nebudeme hrát hry ani flirtovat s ostatními. Nebudeme tě podvádět a nebudeme se k tobě chovat, jako bys pro nás nic neznamenal. Protože, upřímně, stojíš za to všechno. A ještě víc.

(Upozornění: Pokud tě introvert podvede, není to proto, že není ve skutečnosti introvert, ale proto, že je to prostě hrozný člověk.)

1. Jsme mistři poslouchání.

“Naslouchání je umění, které vyžaduje pozornost spíše než talent, ducha spíše než ego, ostatní spíše než sebe.” A my se tím sakra řídíme!

Protože víme, jaké to je být ignorovaný a přehlížený, když s námi mluvíš, budeš mít naši plnou pozornost. Už to, že s námi chceš mluvit, ať už proto, abys znala naše názory nebo ne, pro nás znamená svět. Pokud odpovíme, dobře si to promyslíme, nebudeme tvou diskuzi brát na lehkou váhu a brzy zjistíš, že o tobě víme mnohem víc než ty o nás. Ale neboj, to je prostě náš introvertní radar.

(P.S. Nenech se tímhle objevem rozrušit. Rádi tě poznáváme a čím víc toho o tobě víme, tím ochotněji ti dovolíme poznat nás.)

2. Máme talent na empatii.

Protože většina naší pozornosti sídlí v našich hlavách, dokážeme se napojit na hlubší úrovni o dost snadněji než většina. Dokážeme číst v lidech snadno, zvlášť pokud tě dobře známe. A budeme cítit tvé emoce, jako by byly naše vlastní, aniž bychom se o to museli snažit. Nebudeme reagovat s odsudkem, ale s pochopením, protože víme, jaké to je být nepochopený. A to je k nezaplacení.

3. Žijeme pro autenticitu.

V dnešním světě je naše introverze obvykle vnímána jako akt rebelie ostatními i námi samotnými. Víme, kdo jsme, a nebojíme se za to bojovat. Nebudeme se měnit, abychom se zalíbili ostatním. V našich očích by to byla jen lež a urážka tebe i nás samotných.

Nikdy se nesnaž introvertovi říkat to, co si myslíš, že chce slyšet. To, co chceme slyšet, je pravda. Chceme znát tebe, ne 2D kresbu toho, co si myslíš, že chceme. Chceme tebe. Je to tak jednoduché. A tak krásné!

4. Chápeme sílu sebelásky.

My introverti máme tendenci trávit spoustu času mluvením s vlastní duší, a proto tě budeme povzbuzovat, abys dělala to samé. Až uvidíme tvé pravé já, budeme si ho vážit víc než kdokoliv předtím, protože víme, jaké to je učit se milovat sami sebe, natož někoho jiného. Je to cesta, ale stojí za to!

Jedna z nejtěžších věcí pro mě je sledovat někoho z mých blízkých, jak bojuje se sebemrskačstvím. Vidím je jako krásné, jedinečné a úžasné individuality. A když nemohou zahlédnout ani náznak toho, zeptám se jich, jestli nepotřebují brýle. Pokaždé.

5. Máme jedinečný pohled na svět.

Trávíme tolik času ve svých vlastních hlavách, že si vyvíjíme vlastní jedinečné pohledy na svět. Ani jeden z nás nebude mít stejný pohled a obvykle je vyjadřujeme prostřednictvím umění, hudby, literatury nebo všeho dohromady. Raději se vyjadřujeme kreativně a vášnivě než konverzujeme. Takže se připrav na šok, až uvidíš, co všechno dokážeme. A věř mi, budeš žasnout!

Jedna z mých introvertních kamarádek (mám tendenci se k nim přiklánět) je herečka, která hrála v divadelní hře během prvního ročníku vysoké školy. Na konkurzu hrála po boku našeho společného dobrého kamaráda, ještě než byl naším společným dobrým kamarádem. Viděl ji a předpokládal, že je tichá a nebude mít moc jevištního projevu. Když ho vzala za ruku, jak stálo ve scénáři, vyskočil překvapením pár centimetrů do vzduchu. Později, když to vyprávěl, řekl, že byl rád, že se mýlil.

6. Jsme trochu tajemní.

Tohle bude to nejtěžší, s čím se budeš muset vypořádat, když se zamiluješ do introverta. S největší pravděpodobností budeš mít vždycky pocit, že tě známe lépe, než ty znáš nás. Máme tendenci si nechávat některé části sebe skryté, protože emocionální zranitelnost je jeden z našich největších nepřátel. Ale z nějakého důvodu ti to tajemství bude pravděpodobně připadat přitažlivé. Což je taky fajn!

Když jeden z mých dobrých kamarádů mluvil o tom, co přitahuje kluky, řekl, že mám všechno: křivky a tajemství. Řekl, že kdybych chtěla, mohla bych mít jakéhokoliv kluka na kampusu. Když jsem protočila oči a odbyla to, divila jsem se nahlas, jak je to možné, když mě zatím nikdo neoslovil, odpověděl: „Hele, ne všichni umíme chodit s jistotou někoho, kdo zabil a vyvázl z toho bez trestu. Je to zastrašující.“ S touhle logikou jsem nemohla polemizovat.

7. Jsme vzácní.

My introverti jsme docela cenní, docela neobvyklí a jen zřídka dostaneme šanci zazářit. Možná, když se rozhlédneš, uvidíš jednoho z nás lenošit v pozadí a tiše se usmívat. Nechoď a nesnaž se nám vnutit. Jen zachyť náš pohled přes místnost. Usměj se. Pokud ti to oplatíme a budeme na tebe dál koukat, pojď blíž. Pokud se budeme dál rozhlížet, neboj se, není to nic osobního. Jen máme v hlavě otevřených asi padesát záložek. Kdo ví, pokud do toho vložíš čas, můžeš se stát jednou z těch, které navštěvujeme často. A to už je slušná výhra!

8. Jsme zkrátka… jiní.

“Vždycky na ní bylo něco, ten pohled odlišnosti, oči, které vidí příliš daleko, a myšlenky, které se toulají za hranice světa.” No řekni, není to k zamilování?

Diskuze