Páni, život je někdy fakt fofr. Pořád někde lítáme, s někým se bavíme, řešíme věci… A občas se z toho prostě člověk zblázní. Nebo aspoň hodně unaví. Znáte to, ne? V takových chvílích je fajn se na chvíli zastavit a nadechnout. A možná i na delší chvíli. Protože, ruku na srdce, samota nemusí být nutně trest. Pro někoho je to vyloženě balzám na duši.
Samota není trest, ale lék: 5 důvodů, proč ji introverti milují (a vy byste měli taky)
Možná si teď říkáte: „Samota? To fakt nee, to je pro lidi, co nemají s kým být!“ Ale věřte mi, není to tak černobílé. Samota má svoje kouzlo a pro introverty je doslova životní nutnost. A co vy? Možná zjistíte, že i pro vás má něco do sebe.
1. Potřebují klidné večery doma, aby dobili baterky.
Introverti si samotu nejen užívají, oni ji zkrátka potřebují. Není to jen nějaký rozmar, ale biologická záležitost. Víte, extroverti jsou nabuzení, když se kolem nich něco děje, potřebují podněty, zábavu. Introverti to mají jinak. Moc „akce“ je spíš vyčerpává. Proto tak rádi tráví čas o samotě, aby si v klidu „dobili baterky“ po náročném dni. A rozhodně by se kvůli tomu neměli cítit provinile, když odmítnou pozvání na večírek a raději si zalezou s knížkou nebo filmem.
2. Rádi přemýšlejí a „vypouštějí“ myšlenky.
Introverti se možná na venek tolik neprojevují, zvlášť když tráví dny v práci nebo ve škole plné lidí. V hlavě jim ale běží tisíce myšlenek. A proto, když mají konečně chvilku pro sebe, rádi si v klidu promýšlejí, co se za den stalo. Někdo si píše deník, jiný blog, další se vyjadřuje kreativně. Důležité je, aby měli možnost ty nahromaděné pocity a myšlenky „vypustit“. Je to pro ně způsob, jak se vyrovnat s problémy a efektivně je řešit. A víte co? Funguje to báječně!
3. Mohou si užívat ticho nebo dobrou hudbu, aniž by museli vést „small talk“.
Pro introverty je důležitá hloubka konverzace. Obyčejné „small talk“ je spíš otravuje. Navíc, všichni známe ten společenský tlak, kdy musíme za každou cenu něco říkat, i když nemáme co. Introverti se ale s tichem cítí dobře a nemají potřebu říkat něco jen proto, aby „něco říkali“. Proto je pro ně samota tak důležitá. Mohou si v klidu užívat ticho přírody nebo si pustit oblíbenou hudbu, aniž by museli poslouchat povrchní tlachání.
4. Pryč od ostatních mají svobodu být sami sebou, bez tlaku, že se musí měnit.
Život v extravertním světě může být pro introverta fakt vyčerpávající. Někdy je prostě fajn vypnout, schovat se a dělat to, co je baví, bez toho, aby je někdo soudil. Introverti si cení svého prostoru a svobody. Je to pro ně jako vzduch a pohyb. Když se věci začnou zdát příliš stísněné a stimulující, zvláště pro ty, kteří žijí ve velkých, rušných městech, samota jim pomáhá vyhnout se vyhoření. Dokonce se cítí méně osamělí, než kdyby se cítili opomíjení a nepochopení extrovertními jedinci, kteří se s jejich potřebami nemohou ztotožnit.
5. Čas o samotě je zásadní pro jejich duševní zdraví.
Když introverti nemají dostatek času pro sebe, začne se to podepisovat na jejich duševním zdraví. Mezi příznaky patří problémy se spánkem nebo jídlem, časté nachlazení, bolesti hlavy, zad, nebo alergie, podrážděnost, potíže s koncentrací a rozhodováním, pocit uvěznění a hledání smyslu života, vyčerpání a pocit odpojení od svého obvyklého já. Je nejlepší mít tyto příznaky na paměti a často se kontrolovat, když se necítíte ve své kůži. A i když je snadné nechat se strhnout každodenními povinnostmi, které vyžadují, abychom neustále nasazovali úsměv a „hráli divadlo“, zdraví by nikdy nemělo být na druhém místě. Vždy si udělejte čas na to, abyste upřednostnili své blaho. Svět počká.