Úzkost. Ten neviditelný společník, který si nevybírá. V dnešní době s ním bojuje čím dál tím víc lidí. Možná i někdo z tvých blízkých. A víš co? I když to myslíš dobře, někdy stačí jedno slovo, jedna neopatrná věta a můžeš víc uškodit než pomoct. Proto se pojďme podívat na to, čemu se raději vyhnout.
Slova, která léčí (i zraňují): Co neříkat někomu s úzkostí
Úzkost je prevít. A i když se ti zvenku zdá, že dotyčný „zbytečně panikaří“, věř mi, že pro něj je to realita. Ne vždycky ji dokáže ovládnout a už vůbec ne ji vypnout. A to je to nejdůležitější, co si musíš uvědomit, než promluvíš.
Fráze, které raději neříkat:
1. „Vždyť je to jenom v tvojí hlavě!“
Jasně, že je to v hlavě. Ale to neznamená, že to není reálné. Úzkost není jenom „špatná nálada“. Je to intenzivní a paralyzující pocit, který se dotyčnému promítá do celého těla. Takže i když to ví, tvůj komentář ho jen utvrdí v pocitu, že ho nechápeš.
2. „Stresuješ se kvůli blbostem!“
Co je pro tebe „blbost“, může být pro někoho s úzkostí obrovský problém. Tím, že to zlehčuješ, jeho pocity shazuješ a dáváte mu najevo, že ho nepodporuješ. Místo toho se zkus vcítit a zeptat se, co ho tak trápí.
3. „Chováš se divně!“
Úzkost se projevuje různě. Někdo se stáhne do sebe, jiný začne být neklidný, další může mít až panický záchvat. Nikdo nechce, aby ho někdo soudil za to, jak zvládá svůj boj. Zkus být tolerantní a pochopit, že to není jeho volba.
4. „Už mě s tím štveš!“
Tohle je možná to nejhorší, co můžeš říct. Tímhle člověku s úzkostí řekneš, že jsi ho plný zuby a že je pro tebe jenom břemeno. A to je poslední, co potřebuje slyšet. Místo toho mu dej najevo, že jsi tady pro něj a že mu pomůžeš, i když to bude těžké.
5. „Já jsem taky ve stresu.“
Stres a úzkost nejsou to samé. Porovnávat se s někým, kdo prožívá úzkost, je necitlivé a snižuje to jeho pocity. Místo toho mu nabídni svou empatii a podporu.
6. „Je to mnou? Udělal jsem něco špatně?“
Neber si cizí úzkost osobně. Pokud se ti zdá, že je dotyčný odtažitý, nemusí to být tvojí vinou. Snaží se jenom zvládnout své pocity. Nekomplikuj situaci a nepřenášej na něj svoje vlastní nejistoty.
7. „Všechno bude dobrý.“
I když to myslíš dobře, tahle fráze většinou nepomůže. Spíš to zní jako klišé. Místo toho mu zkus pomoct přijmout jeho pocity a ujisti ho, že je v pořádku cítit se tak, jak se cítí.
Co tedy říkat?
Buď tady. Poslouchej, vnímej, nabídni pomocnou ruku. Ne vždycky potřebuješ mít řešení. Někdy stačí, když jen budeš. Dej mu najevo, že v tom není sám. A to je víc, než si myslíš.