Sny… Kdo z nás by je neměl? Krátké, dlouhé, barevné, černobílé, zapomenuté hned po probuzení, nebo ty, co se nám v hlavě drží celý den. Ale co se honí hlavou lidem, kteří nikdy neviděli? Jak vypadá svět fantazie bez zraku? Nad tím se člověk jen těžko zamyslí, viďte?
Sny nevidomých: Jaké obrazy maluje fantazie bez zraku?
Je to zvláštní, ale sny nás provází celým životem, ať už o tom víme, nebo ne. Možná se vám vybaví nějaká ta poučka o snech – že se nám zdají v barvách (i když, prý, pokud jste vyrůstali na černobílé televizi, může být realita jiná!), že nejčastější emocí je úzkost, nebo že erotické sny tvoří jen zlomek toho, co se nám v noci přihodí. Ale to je jen špička ledovce.
A teď to hlavní: Co vidí nevidomí?
Pokud je člověk nevidomý od narození, nebo ztratil zrak v raném dětství, obvykle ve snech žádné obrazy nemá. Představte si to! Ale pozor, není to tak jednoduché. I tady platí, že co člověk, to jiný zážitek. Některé studie ukazují, že pokud někdo oslepne před pátým rokem života, vizuální sny už se mu zpravidla nezdají.
Zajímavé je, že i u lidí, kteří jsou nevidomí od narození, se během snění aktivují ty části mozku, které jsou zodpovědné za vizuální vjemy. Jenže, místo obrazů, se to projevuje skrze ostatní smysly: sluch, hmat, chuť a čich. Jakoby se mozek snažil dohnat to, co mu chybí.
A co ti, kteří přijdou o zrak v dětství nebo později? Tam už je to s těmi sny všelijaké. Někdy vidí, někdy ne. Po oslepnutí se obrazy ve snech můžou objevovat, ale postupně slábnou a nakonec zmizí. Ti, kteří oslepnou až v dospělosti, si nějaké ty vizuální sny občas ještě užijí.
A o čem se jim zdá?
V jedné studii z roku 2014 dánští vědci zjistili, že:
- 18% nevidomých (od narození i později) alespoň v jednom snu něco ochutnalo (oproti 7% u vidících)
- 30% nevidomých alespoň v jednom snu něco cítilo (oproti 15% u vidících)
- 70% nevidomých mělo hmatové vjemy (oproti 45% u vidících)
- 86% nevidomých něco slyšelo (oproti 64% u vidících)
A pokud se zaměřili jen na ty, co nevidí od narození, tak téměř všichni v alespoň jednom snu něco slyšeli! Zkrátka, ostatní smysly hrají prim. Ale co do obsahu snů? Tam už moc rozdílů není. Sociální interakce, úspěchy, neúspěchy… to všechno se zdá vidícím i nevidomým.
Proč se nevidomým zdá víc nočních můr?
Tady je to zajímavé. Nevidomí mají totiž mnohem víc nočních můr (25%) než ti, co vidí (6%). A to i když se vezme v potaz, že kvalita spánku u nevidomých bývá horší. Proč to tak je? Evoluce! Můry se dají brát jako tréninkové simulace hrozeb. Mentálně si nacvičíme situaci, a když se nám to stane doopravdy, jsme lépe připraveni. No a nevidomí mají v reálném životě víc potencionálních hrozeb. Často se jim zdá, že se ztratí, že je srazí auto, nebo že ztratí svého vodícího psa.
Často se jim zdá o dopravě, protože s tou mají v reálném životě často problémy. Jak říká jeden odborník: “Mozek prostě zpracovává to, co zažil a co zažívá. Nevidomí vnímají víc vůní, zvuků a hmatových vjemů, což lidé se zrakem tolik nemají.”
I když se to zdá neuvěřitelné, i nevidomí dokážou svoje sny graficky znázornit. V jedné studii z roku 2003 se ukázalo, že nevidomí dokážou nakreslit scény ze svých snů s podobnou přesností a složitostí jako vidící.
Takže, i když nevidí očima, vidí svýma ostatníma smyslům. A sny jsou toho důkazem.