Někdy se nám zdá, že naši blízcí nesou tíhu, kterou nedokážeme pojmenovat. Jak poznat, že se nejedná jen o špatný den, ale o hlubší problém? Jak odlišit běžný smutek od stínů deprese? Pojďme se podívat na signály, které mohou naznačovat, že si někdo nese v duši „stopy“ minulosti a deprese.
Stopy v duši: 6 signálů, že si někdo nese tíhu minulosti a deprese
Upozornění: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží k diagnostice ani léčbě. Pokud máte podezření na psychické problémy, neváhejte se obrátit na odborníka.
1) Za všechno si viní sami sebe
Známý rčení praví: „Chybovat je lidské.“ Ale co když se někdo obviňuje i za chyby druhých, za každou neshodu v partnerském vztahu, za drobné nedorozumění s kolegy? Je to jako když si někdo dobrovolně nasadí pytel s kamením a snaží se s ním běžet do kopce.
Studie psychologa Rolanda Zahna ukázala, že sebemrskačské tendence se objevují u více než 80 % pacientů s depresí. Je chvályhodné brát zodpovědnost za své činy, ale neustálé obviňování se je kontraproduktivní. Místo abychom se poučili a posunuli dál, se sami blokujeme a bráníme si v přijetí vlastních nedostatků. Může to být zbytečné sebetrýznění – „mlácení prázdné slámy“ – a je mnohem efektivnější vyhledat odbornou pomoc a probrat tyto pocity s někým, kdo nám pomůže je zpracovat.
2) Bolí je tělo, i když pro to není žádný důvod
Máte kamaráda, který si neustále stěžuje na bolesti, ale lékaři nic nezjistili? Bolí ho „celý člověk“, a to bez zjevné příčiny?
Podle psycholožky Juli Fraga se spojení mezi tělesnými bolestmi a depresí objevuje častěji v asijských kulturách. Tam lidé častěji popisují depresi právě prostřednictvím fyzických symptomů. Může se jednat o sníženou toleranci bolesti, únavu, bolesti hlavy nebo žaludeční potíže. V každém případě je důležité o těchto problémech mluvit s lékařem a probrat možné příčiny a řešení.
3) Neustále se zlobí a vztekají
Dlouhodobý hněv nemusí být tak zřejmý jako pocity viny nebo nízká sebeúcta, ale může být dalším varovným signálem deprese. Někdy se deprese označuje jako „hněv obrácený dovnitř“. Je to kritický hlas, který nám nedovolí překonat pocity méněcennosti a hanby. Zní to jako „když se na člověka valí jedna věc za druhou“.
Neustálý hněv nás nutí zaměřovat se na negativní stránky věcí. Zhoršuje depresi a může se projevovat i navenek. A to vede k začarovanému kruhu, kdy ubližujeme lidem, které máme rádi, a přitom je nejvíce potřebujeme. Je to podobné jako „chodit po tenkém ledě“ – stačí malá jiskra a dojde k výbuchu.
4) Izolují se a těžko navazují vztahy
Mají potíže s navazováním a udržováním dlouhodobých vztahů? Cítí se osaměle i v davu?
Podle Johna Cacioppa signalizuje osamělost stejné alarmující signály jako žízeň, hlad nebo fyzická bolest. Studie AARP ukázala, že 40–45 % Američanů se v posledních deseti letech cítilo osaměle, což je nárůst oproti 11–20 % v 70. letech. Osamělost může být způsobena dědičností, prostředím, okolnostmi nebo naším postojem. Nedostatek sociálních vazeb snižuje sebeúctu a posiluje kritický vnitřní hlas.
Jak pomoci osamělému příteli? Pošlete mu povzbudivou zprávu, zavolejte mu. I když hned nezvedne telefon, bude pro něj uklidňující vědět, že jste tu pro něj. Někdy stačí „pohlazení po duši“ a člověk se cítí lépe.
5) Nemají motivaci a nic je nebaví
Nemohou se ráno donutit vstát z postele a jít do práce nebo do školy? Ztratili zájem o věci, které je dříve bavily?
Nedostatek motivace nám brání v dosažení cílů. Není to hlavní problém, ale spíše důsledek nějakého hlubšího problému. Možná se cítíte „jako v kleci“ a nemůžete se z toho vymanit. Nebo cítíte, že se nemůžete na nic soustředit a nic vás nebaví?
Když zjistíte, co způsobuje váš nedostatek motivace, můžete si vytvořit plán, jak se zlepšit. Postupujte malými krůčky nebo se snažte vymanit z nepříjemné situace. Důležité je „nezahodit flintu do žita“ a aktivně pracovat na změně.
6) Ztratili naději a nevěří v budoucnost
Mají pocit, že se nemají na co těšit, protože uvízli v bludném kruhu? Ztratili víru v lepší zítřky?
Může se jednat o beznadějnou depresi. Podle Lyn Abramson, profesorky psychologie na University of Wisconsin–Madison, vede opakované vystavení vnímaným nekontrolovatelným okolnostem a negativním podnětům k pocitu bezmoci. Bezmoc se pak může zvrhnout v negativní pohled na svět a depresi.
Hraje zde roli způsob, jakým funguje naše mysl. Pokud si myslíte, že hádka se známým byla způsobena vašimi nedostatky, a proto s vámi už nikdy nebude chtít mluvit a zničí vám to pověst, pravděpodobně budete trpět beznadějí. Na druhou stranu, pokud věříte, že jeho podrážděnost je dočasná a nepovede ke skutečným negativním důsledkům, nebudete tím tolik ovlivněni.
Pokud s tím stále bojujete, doufáme, že najdete trochu pozitivity ve svém životě v maličkostech. Ať už je to váš mazlíček, procházka v parku nebo milí lidé na nečekaných místech. Je důležité „hledat světlo i v temnotě“.
Zdroje:
(Zde překopírujte zdroje citované článkem – pozn. překladatele. Zřejmě jste je zapomněli uvést.)