Vztahy… ach, to je kapitola sama pro sebe. Někdy to klape jako hodinky, jindy je to spíš jízda na horské dráze, kde se střídá smích s pláčem. A co když se to zvrtne a ocitneme se v toxickém vztahu? Všichni do nich vstupujeme s nějakou tou minulostí, s bolístkami, ale důležité je si uvědomit, kdy začínáme tyhle staré rány promítat do nového vztahu. Kde se stala chyba?
Tři tváře toxických vztahů: Kdo je oběť, zachránce a tyran?
Podle psychologa Stephena Karpmana se v nefunkčních vztazích opakují tři základní role. Poznáváte se v některé z nich? Je to jako v divadle, jenže tady hrajeme bez scénáře a často ani nevíme, jak se z toho dostat.
Oběť: „Mně se to děje…“
Oběť. Tu známe všichni. Viděli jsme je ve filmech, četli o nich v knihách. Jsou to ti „chudáci“, kterým se neustále něco děje. Mají pocit, že sami nic nezmůžou, že je potřeba je zachránit. Jenže život není film a nikdo nepřijde na bílém koni, aby je vysvobodil. Tady platí staré české „Pomoz si sám, pak ti i Bůh pomůže.“
Za pocitem oběti se často skrývá strach. Strach, že to sami nezvládneme. Strach, že jsme slabí, bezcenní. A tenhle strach se pak jako smyčka utahuje kolem krku a dusí nás. Profesor Kets de Vries, odborník na management a psychoanalytik, říká, že lidé s mentalitou oběti nevědomě vyhledávají zklamání, aby vzbudili lítost a dostali pozornost. Psychologové tomu říkají „sekundární zisk“.
Susanna Barlow rozlišuje různé typy obětí:
- Rohožka: Nechá se využívat a pak se diví, že nemá lásku a podporu.
- Slaboch: Věří, že je bezmocný, a čeká na záchranu.
- Pacient: Svádí to na zdraví a chce, aby se o něj někdo staral.
- Křižák: Cítí se osamělý a nenávidí se, takže vyžaduje soucit. A trestá ty, kdo s ním nesouhlasí.
- Stínová oběť: Svádí to na okolnosti a vlastní pohled na svět.
Držet se mentality oběti je jako sázet si pod sebou větev. Vede to k pocitům bezcennosti, sebepoškozování a dokonce i k depresím. Je čas si říct: „Dost!“
Zachránce: „Já tě zachráním!“
Zachránce. Ten, kdo vždycky přijde na pomoc, jako superhrdina. Ale co když není koho zachraňovat? Co když se zachráněný osamostatní?
Na rozdíl od oběti, zachránce se živí kortizolem a touhou být potřebný. Potřebuje cítit, že bez něj by druzí nebyli nic. Když se druzí osamostatní, cítí se opuštěný, protože jeho identita je s rolí zachránce spojená. To je ten klasický případ, kdy si žena vezme alkoholika, aby ho „vyléčila“, nebo muž, který neustále „pomáhá“ své partnerce s problémy, které si vlastně sama vytváří.
Zachránce si nevědomě vybírá zranitelné lidi, kteří potřebují pomoc. Cítí se nepostradatelný. Tím vzniká závislost. Zachránce brání oběti, aby se postavila na vlastní nohy. Často to má kořeny v dětství, kdy se dítě staralo o rodiče (tzv. parentifikované dítě).
Dlouhodobé hraní role zachránce vede k pocitům viny a zahořklosti. Mám toho plné zuby, tolik zodpovědnosti! Pokud v sobě nebo ve svém okolí rozpoznáváte tyto rysy, neváhejte se obrátit na odborníka.
Různé podoby zachránce:
- Umožňovatel: Drží se zranitelné osoby, protože chce být potřebný.
- Bílý rytíř/Spasitel: Vstupuje do vztahů s cílem „napravit“ druhého.
Tyran: „Ty za to můžeš!“
Tyran. Ten, kdo vybuchne kvůli maličkosti. Hledá obětní beránky a cítí se oprávněn k agresivnímu chování. Chce mít všechno pod kontrolou, je autoritářský, přísný a dominantní. Ve vztahu je to tyran, který vyhrožuje prázdnými slovy. Nechce ukázat slabost, protože se bojí, že se stane obětí.
V pozadí tyranie se skrývá hněv. Někdy se zachránce promění v tyrana, protože v sobě dusí zlost. Možná se tyran cítí vinen a snaží se vinu přenést na druhého. Potřebuje někoho obvinit, takže se zase promění v zachránce, aby vztah udržel. Podtypem tyrana je šikanista, který se mstí za to, že byl kdysi sám obětí.
Tyran, oběť i zachránce jsou navzájem propojení. V jednom vztahu se můžou role měnit. Příklad?
Lindsay: Zase jdeš pozdě! Vždycky chodíš pozdě, už mě to štve! (Tyran)
Rachel: Moc se omlouvám. Prosím, nezlob se. Zapomněla jsem si nastavit budík. (Oběť)
Lindsay: Nemáš ohled na můj čas. Nechápu, proč s tebou vůbec ztrácím čas! (Tyran)
Rachel: Nekřič na mě! Jako bys byla dokonalá! Ty taky chodíš pozdě, a já si nestěžuju tolik jako ty. (Tyran)
Lindsay: Dobře. Dobře, uklidni se. Nechtěla jsem tě rozčílit. (Oběť)
Rachel: Když ti moje pozdní příchody tak vadí, proč mi nepomůžeš? Nikdy mi nepomůžeš, nerespektuješ můj čas, co jsi čekala? (Tyran)
Lindsay: Fajn. Od teď ti budu nastavovat budík a postarám se, abys odešla z domu včas. (Zachránce)
V nefunkčním vztahu se role můžou měnit. Nemusíte být vždycky oběť nebo tyran. Důležité je si uvědomit, jakou roli hrajete a pokusit se změnit vzorce myšlení a chování, které vás do této role tlačí.
Pokud jste v sobě objevili některou z těchto vlastností, neváhejte se obrátit na odborníka. Napište nám do komentářů, jak jste se vyrovnali s nefunkčním vztahem a co byste se o tomto tématu chtěli dozvědět víc.
Zdroje:
Dr. Stephen Karpman
Eric Berne, M.D
Prof. Kets de Vries
Susanna Barlow
Patty Fleener M.S.W