Vyhoření: Proč se z něj nemůžete dostat a jak to zlomit

Už nějakou dobu se necítíte ve své kůži? Možná už jste si sami pro sebe diagnostikovali vyhoření. Nebo si nejste jistí? Každopádně, ten pocit… prázdnota, frustrace, neklid, nechuť cokoliv dělat. Můžete se cítit, jako byste se chtěli všemu vyhnout. A k tomu se vám hlavou honí myšlenky o smyslu života. Ale víte co? Každý to má jinak, pro každého se vyhoření projevuje trochu odlišně.

Vyhoření: Proč se z něj nemůžete dostat a jak to zlomit

Když jste v tom „kolotoči“ vyhoření, těžko se definuje, co vlastně hledáte, co by vám pomohlo se z toho dostat. Je to jako se brodit bahnem, dokud nenajdete pevnou půdu pod nohama. Proč ale někteří v tom bahně uvíznou na delší dobu? Dnes se podíváme na pár důvodů, proč se vám nedaří se z vyhoření vymanit.

Vyhoření se projevuje obrovskou psychickou únavou. Jdete den za dnem, jak se říká, „na autopilota“. Ironií je, že sice víte, co máte dělat, ale necítíte žádný smysl. Zdá se vám, že nevidíte žádný cíl, žádný „end game“. Ale nezoufejte, stává se to i těm nejlepším.

Proč se nemůžete dostat z vyhoření?

Rutina. Může působit jako otravná nutnost, ale zároveň je to něco stabilního. Nemusíte přemýšlet, prostě jen děláte to, co máte. Tahle „pohodlnost“ uprostřed nespokojenosti je ale past. Je to pokušení nic neměnit. Hluboko uvnitř cítíte, že se nemůžete pohnout z místa. Jediná cesta ven je probudit svou vůli, „sebrat se“ a začít na své situaci pracovat. Zní to těžce, ale je to možné!

3. Nedostatek opory

Když si o svých problémech promluvíte s rodinou nebo s přáteli, může to hodně pomoct. Jenže když jste vyhořelí, máte pocit, že všichni kolem mají svých starostí dost. Nebo se bojíte otevřít, protože sami nevíte, jak své pocity popsat. Bojíte se, že vás nepochopí, že vaše slova špatně interpretují. Ale věřte mi, svěřit se lidem, kterým důvěřujete, vám může dát nový pohled na věc a nakopnout vás k uzdravení. Ne nadarmo se říká, že sdílená starost, poloviční starost.

4. Nedostatek sebedůvěry

Během vyhoření je nejtěžší zavděčit se sami sobě. Jste svůj největší kritik. Neustále si opakujete, že nic nezvládnete, že jste k ničemu. Začnete se definovat skrze svou práci, své povinnosti, a zapomenete na to, kdo vlastně jste. Takže když se vám něco nepovede v práci, berete to jako osobní selhání, což ještě víc podkopává vaši sebedůvěru. Sebedůvěra jde ruku v ruce se sebeúctou a sebevědomím. Je to jako skládat puzzle – musíte poskládat všechny dílky, abyste si uvědomili své silné stránky, svůj talent, svou jedinečnost. A pak můžete zase začít soutěžit sami se sebou a vymanit se z toho „začarovaného kruhu“ pochybností.

V dnešní době, kdy je zdraví prioritou číslo jedna, na něj při vyhoření často zapomínáme. Nemáte chuť jíst, nebo se naopak „utěšujete“ nezdravým jídlem. Spánek je nepravidelný, energie chybí. Na cvičení nemáte ani pomyšlení. Tělo je vyčerpané, a to se negativně odráží na vaší psychice a emocionálním stavu. Současná pandemie nám ale ukazuje, jak důležité je posilovat imunitní systém. Takže to může být impuls pro lidi, kteří trpí vyhořením, aby se zase „nastartovali“, nabrali energii a byli zdraví, aby mohli bojovat dál.

Diskuze