Znáte ten pocit, kdy se v břiše usadí taková tíha? Pocit, že jste snad jediní, kdo se potýká s něčím takovým? Je to osamělé, až deprimující. A občas se zdá, že je lepší to ignorovat, zatlačit hluboko do sebe. Ale víte co? Často si neseme na bedrech tíhu, která nám vůbec nepatří. Tíhu studu. Pojďme se podívat na to, za co se vlastně vůbec nemusíme stydět. Protože, jak řekl strýček Iroh z Avatara: Legenda o Aangovi, moudrý muž, jakých je málo.
Zbavte se tíhy: 9 věcí, za které se nemusíte stydět
1. „Selhání“? Ale no tak!
Práce, škola, rodina… všude je to samý tlak na výkon. Jako by záleželo jen na výsledku. Nedosáhnete cíle – a už se cítíte jako looser. Ale hej, život není jen o cíli! I když jste nedostali jedničku z testu nebo povýšení, neznamená to, že jste selhali. Makali jste, snažili se, posunuli jste se dál. A ta cesta, ta zkušenost, je často cennější než samotný cíl. Takže žádný stud, ano?
2. Odmítnutí bolí, ale není to ostuda
Ať už jde o vztah nebo o práci, odmítnutí je vždycky těžké. Cítíte se nedocenění, nedostateční. Začnete se ptát: „Co jsem udělal/a špatně?“ Ale víte co? Odmítnutí není vždycky vaše chyba. Jsou tu i jiné faktory, které nemůžete ovlivnit. Cizí pocity, jiní kandidáti… Zkuste to brát tak, že jste do toho dali všechno. Už jen to, že jste se odvážili něco zkusit, je obdivuhodné!
3. Cizí standardy? To není vaše kafe
Rodina, přátelé, média, společnost… všichni mají nějaké standardy. A vy se cítíte pod tlakem, že musíte splnit jejich očekávání. Ale proč? Nemusíte se stydět za to, že si jdete vlastní cestou. Život je váš a máte právo žít ho podle sebe. A komu se to nelíbí, ať se kouká jinam, že jo.
4. Osud si nevybírá, ale vy ano
Stalo se něco špatného a vy si kladete otázky: „Mohl/a jsem udělat víc? Co kdybych se zachoval/a jinak?“ Ale některé věci prostě nemůžeme ovlivnit. Rozvod rodičů, ztráta blízkého, nehoda… To není ničí vina. A to platí i pro traumata z dětství. Nemůžete změnit to, jak se k vám chovali rodiče. Jejich chování není vaše vina. Neobviňujte se za něco, na čem jste neměli žádný podíl.
5. Stigma? Ignorujte ho!
Žijeme ve světě, který stigmatizuje spoustu věcí. Od určitých skupin lidí po určité názory. A jednou z největších obětí stigmatu je duševní zdraví. Dnes se můžete cítit, že mít problémy s duševním zdravím je něco ostudného. Ale to je naprostý nesmysl! Deprese, úzkosti… to je v pořádku. Spousta lidí s tím bojuje každý den. Nejste sami. Nemusíte to skrývat. Nemusíte se za to stydět. Nebojte se říct si o pomoc.
6. Pocity nejsou zločin
Emoce jsou součástí nás. A často je nemůžeme ovlivnit. Nemůžete si poručit, jestli budete smutní nebo jestli vás něco naštve. Ale můžete ovlivnit, jak na ty emoce zareagujete. Neexistuje žádné „měl/a bys cítit tohle nebo tamto“. Každá emoce je platná. Každá má svůj důvod.
7. Pečovat o sebe není sobectví
Žijeme ve společnosti, která klade velký důraz na produktivitu. Což je občas fajn. Ale taky to vytváří prostředí, kde se cítíte provinile, když si chcete odpočinout. To může mít nebezpečné následky. Přepracování, skrývání problémů s duševním zdravím… Nikdy byste se neměli stydět za to, že potřebujete pauzu. Od práce, od školy, od stresujícího koníčku. Péče o sebe je zdravá, důležitá a normální. Není to známka slabosti, neschopnosti nebo lenosti.
8. Umět říct „ne“ je síla
Vystoupit z komfortní zóny může vést k dobrým věcem. Můžete objevit novou vášeň, nové přátele, novou stránku sebe sama. Ale někteří lidé vás tlačí příliš daleko, příliš rychle. A vy nechcete nikoho zklamat. Chcete být otevření novým věcem. Ale vaše pohodlí je důležité. Pokud se s někým nebo s něčím necítíte dobře, nemáte se za co stydět. Vaše hranice si zaslouží respekt.
9. Požádat o pomoc není ostuda
Málokdo je rád, když potřebuje pomoc. Většina z nás to radši zvládne sama. Ale nikdo nedokáže všechno sám. A není zdravé se o to snažit. Potřebovat pomoc je v pořádku. Je to součást přijetí toho, že nejste dokonalí. A to je naprosto v pořádku. Jak řekl strýček Iroh, „skutečná pokora je jediný protilék na stud.“
Tak co, cítíte se teď trochu lehčeji? Doufám, že jste v tomhle článku našli něco, co jste potřebovali slyšet.