Už se vám někdy stalo, že jste měli pocit, že vám unikla nějaká důležitá informace, na kterou jste se soustředili? Možná za to může fakt, že náš mozek informaci zpracovává o maličko pomaleji, než bychom si přáli. Mluví se o zpoždění zhruba 80 milisekund. Znamená to tedy, že všichni žijeme v minulosti, i když jen o zlomek sekundy?
Žijeme v minulosti: Proč nám realita utíká o 80 milisekund
Podle výzkumů Davida Eaglemana z Baylor College of Medicine to vypadá, že náš mozek se musí setsakramentsky snažit, aby zpracoval informace tak rychle, jak je přijímáme. Ale nedokáže to hned. Musí to nějak dohnat. Proto náš mozek zpětně rekonstruuje, co se právě stalo, aby nám informace předal co nejrychleji. A protože je toho hodně, co se na nás valí, občas mozek něco prostě přeskočí. Stane se.
Jak to funguje?
Eagleman to ukázal v jednom svém experimentu. V podstatě šlo o to, že účastníkům ukázal dva podněty zároveň – světlo a pohybující se objekt. A ptal se jich, co viděli. Zajímavé bylo, že nikdo neřekl, že se podněty objevily ve stejnou chvíli. Všichni je viděli jeden po druhém. Jasně, může to být chyba, ale výzkumníci použili super přesné stroje, takže to tím nebylo. Vypadá to, že mozek prostě vnímá lehké zpoždění. Jakoby se snažil vytvořit ten nejucelenější a nejkomplexnější obraz, jaký jen jde, a proto nám nemůže říct, že se dvě věci dějí ve stejné milisekundě.
A co mrkání? Snaží se to mozek kompenzovat i v takových chvílích? Kolik toho nám vlastně unikne za těch 80 milisekund? Může 80 milisekund hrát vůbec nějakou roli? A co třeba v krizové situaci, když se blíží autonehoda? Co vy na to?