A je to tady zase. Tunel, jasné světlo, život jako film před očima… Lidé, kteří se ocitli tváří v tvář smrti, o tom mluví. Zážitky blízké smrti (NDE), někteří dokonce popisují mimotělní zkušenosti, kdy se vznášeli nad svým tělem a sledovali, jak doktoři bojují o jejich život.
Život po životě: Senzace, nebo podvod století?
Jedni tvrdí, že je to důkaz posmrtného života. Druzí to odbývají jako fyziologickou reakci na stres, bolest nebo halucinace umírajícího mozku. Kdo má pravdu? Co kdyby existoval důkaz? Vědecký důkaz, který by jednou provždy rozsekl tuhle otázku?
Nedávno jsem narazila na článek s bombastickým názvem: „Němečtí vědci dokázali existenci posmrtného života!“ Zdroj? World News Daily Report. Citovali údajnou studii z roku 2014 z berlínské Technische Universität, kterou vedl doktor Berthold Ackermann.
V té studii prý vyvolali a monitorovali zážitky blízké smrti u 944 dobrovolníků po dobu čtyř let. Používali epinefrin a dimethyltryptamin, aby tělo přežilo klinickou smrt a následnou resuscitaci bez poškození. Dalšími léky dobrovolníky uvedli do kómatu, ze kterého je pak, po zhruba 18 minutách, „oživili“. Pro resuscitaci používali přístroj AutoPulse, který lidi, prohlášené za klinicky mrtvé, oživoval po 40 až 60 minutách.
Účastníci hlásili pocity odloučení od těla, zářivé světlo, levitaci, pocit bezpečí, klidu, tepla a „absolutního rozplynutí“.
Už při zmínce o „vyvolaném“ kómatu mi něco nehrálo. A pak jsem si přečetla disclaimer na webu, kde ten článek původně vyšel:
„World News Daily Report je zpravodajský a politický satirický web, který může, ale nemusí používat skutečná jména, často v polo-reálných nebo převážně fiktivních situacích. Všechny zpravodajské články obsažené na worldnewsdailyreport.com jsou fikce a pravděpodobně falešné zprávy. Jakákoli podobnost s pravdou je čistě náhodná, s výjimkou všech odkazů na politiky a/nebo celebrity, které jsou v takovém případě založeny na skutečných lidech, ale stále téměř výhradně na fikci.“
Ještě vám to nestačí? Pojďme se podívat na důvody, proč byste neměli věřit všemu, co čtete na internetu, a zvlášť tomuto článku:
Problémy s etikou
Nedokážu si představit etickou komisi na jakékoli univerzitě, která by schválila a financovala experiment, při kterém jsou účastníci uváděni do stavu klinické smrti pomocí drog – byť jen na 18 minut. Co by tomu řekli jejich blízcí?
Doktor Berthold Ackermann: Neexistující osoba
Vedoucí výzkumného týmu? Google ho nezná. Veškeré odkazy na něj vedou zpět na World News Daily Report a weby, které ten článek sdílely nebo z něj čerpaly.
Reprezentativní vzorek?
Dobrovolně byste se přihlásili do studie, která slibuje, že vás zabije a oživí, jen aby zaznamenala vaše zážitky? Já teda ne! Vsadím se, že by to byl samej magor.
Nezměřitelné proměnné
V téhle studii chybí jakákoli statistická data, která by potvrzovala nebo vyvracela existenci posmrtného života. Základní prvky vědeckého experimentu (nezávislé a závislé proměnné, kontrolní skupina, hypotéza…) nikde. I kdyby byl ten experiment reálný, korelace neznamená kauzalitu. A navíc existuje spousta způsobů, jak umřít – ne jen pomocí drog, které by mimochodem mohly výsledky ovlivnit.
Publikace
Kde ta „studie“ vyšla? Chybí citace na jakýkoli vědecký časopis. Nejsou uvedeny žádné konkrétní detaily a statistiky (kromě počtu účastníků a délky studie – čtyři roky!). Takže kde je zakopanej pes?
I přes tu (velmi) fiktivní povahu článku, zážitky blízké smrti jsou skutečný fenomén, o kterém mluví lidé po celém světě.
Ale kvůli subjektivní a nepředvídatelné povaze NDE je těžké najít vědecký důkaz – zvlášť, když jde o experiment, který údajně lidi zabíjí a oživuje.
Takže nevěřte všemu, co čtete. Zpochybňujte vědecké závěry a neberte všechno jako hotovou věc. Ne každá pečená holubice vám sama vleze do pusy.
Zdroje citované článkem: (překopírovat zdroje z původního textu sem)