Už jste někdy slyšeli o Myers-Briggs Type Indicator (MBTI)? Je to taková teorie, která lidi škatulkuje do 16 různých typů osobností podle různých vlastností a chování. Vymyslely to dámy Katharine Briggs a Isabel Myers. Jasně, není to dogma, takže se v tom každý úplně nenajde, ale spousta lidí zjistí, že jim to sedí aspoň z části.
Já se třeba nejvíc ztotožňuju s INFJ. Zkratka pro Introversion, iNtuition, Feeling, a Judging (Introvertní, Intuitivní, Cítící, Posuzující). A taky nejvzácnější typ osobnosti, prý nás je jenom jedno procento. Proto se INFJ často cítí nepochopení. Takže, co se nám honí hlavou? O tom bude tenhle článek – 6 věcí, kterým rozumí jen ti, co cítí hlouběji.
Dokázali byste ignorovat někoho, kdo potřebuje pomoc? Jako INFJ se o lidi staráte až moc, klidně na úkor sebe. Máme silný smysl pro spravedlnost a chceme pomáhat druhým. Dost často se stane, že obětujeme svoje potřeby a sny, abychom pomohli ostatním. Kvůli tomu nás mají blízcí rádi, ale taky se občas stane, že toho někdo zneužije a nechá nás, ať se obětujeme pro jeho pohodlí.
INFJ: 6 věcí, kterým porozumí jen ti, co cítí hlouběji
Samota v davu
Cítíte se osaměleji, když jste s lidmi, než když jste sami? Jo, zní to divně, ale je to tak. Důležité je rozlišovat mezi „být sám“ a „být osamělý“. My INFJ jsme dost intuitivní a sami se sebou nám je fajn, protože pořád o sobě přemýšlíme. Jenže ta samá intuice nás nutí se cítit nepochopeně, zvlášť když nedokážeme vysvětlit, jak něco víme. A když se cítíte nepochopení mezi lidmi, cítíte se osaměleji než o samotě. Což je občas docela nanic.
Máte tendenci moc přemýšlet, až si zkazíte hezkou chvíli? My INFJ se snažíme proniknout pod povrch věcí. A tahle tendence nám umí zkazit radost, protože si říkáme, že po každé radosti musí přijít něco zlého. Kvůli tomu snižujeme svoje úspěchy a nedokážeme se z nich radovat. A nejhorší je, že i ta nejjednodušší myšlenka se nám může v hlavě rozjet a stát se obrovskou překážkou ke štěstí. Známé, že jo?
Snadno nás vyčerpávají emoce druhých
Jak často na vás působí emoce druhých lidí? Kvůli naší intuici a vnitřním smyslům rychle zachytíme, co druzí cítí, a nakonec ty emoce přejmeme. Díky tomu jsme dobří rádci a obhájci, protože snadno rozumíme tomu, co si druzí myslí. Ale taky nás to neskutečně vyčerpává, protože zpracováváme obrovské množství emocí, zvlášť když jsou silné a protichůdné. Je to fuška!
Málokdy se otevíráme nebo máme pocit, že jsme toho řekli moc
Jak snadno mluvíte o svých pocitech? Kvůli introvertní povaze si necháváme názory a pocity spíš pro sebe. Jsme zvyklí pomáhat ostatním, takže nechceme vypadat zranitelně, a proto se hůř otevíráme. Místo toho, abychom mluvili o hněvu nebo frustraci, radši se stáhneme a všechno vyřešíme sami. Ale jakmile se jednou otevřeme, máme najednou potřebu říct všechno, co nám leží na srdci, a pak se omlouváme, protože máme pocit, že tím druhé zatěžujeme. Tak co, taky to znáte?
Pořád dokola přemíláte situace, ve kterých jste mohli říct něco jinak? To je nejspíš kvůli pocitu viny, který my INFJ neustále prožíváme. Když pošleme kamarádům e-mail nebo zprávu, hned si myslíme, že je otravujeme. Nebo když uděláme něco pro sebe, začneme se cítit provinile, protože jsme tím zanedbali něco, co chtěli ostatní. I po krátkém rozhovoru přemýšlíme, jestli jsme řekli něco správně. Ať už se děje cokoliv, vždycky se nám v hlavě objeví něco, kvůli čemu se cítíme provinile.
Takže, pokud jste INFJ, tak těmhle věcem nejspíš rozumíte. Možná se často cítíte osaměle a nepochopeně, protože málo lidí to taky prožívá. Ale nebojte, vždycky se najde někdo, kdo má podobné problémy a zkušenosti. A to je fajn vědět, ne?