Občas se život zamotá tak, že se v něm přestáváme orientovat. Může se stát, že nám dlouhodobě není dobře, necítíme radost a všechno se zdá být těžší, než obvykle. Říkáme tomu deprese. Ale co když to zajde dál? Co když nejde jen o „obyčejnou“ depresi? Je důležité umět rozpoznat varovné signály, které signalizují hlubší problém.
Když už nejde jen o depresi: 6 varovných signálů, které byste neměli ignorovat
Deprese je mrcha, to si budeme povídat. Často se o ní mluví jako o spouštěči myšlenek na to nejhorší. Někdy jsou příznaky deprese zároveň signály, že dotyčný uvažuje o sebevraždě. Ale pozor, ne vždycky to tak je! Můžete mít deprese a prožívat těžké chvíle, aniž by vás napadaly myšlenky na ukončení života. A naopak. Důležité je být ostražitý a všímat si změn.
1 – Beznaděj a ztráta optimismu: Tunel bez světla?
Jedna studie, kterou zveřejnili v Journal of Affective Disorders, ukázala zajímavý rozdíl mezi depresí bez sebevražedných myšlenek a tou, kde už se o sebevraždě uvažuje. Dva klíčové signály, na které si dejte pozor, jsou beznaděj a ztráta optimismu. Je to jako když se ocitnete v tunelu, kde není vidět konec.
Cleveland Clinic k tomu říká, že pokud se u někoho blízkého projevuje spíš beznaděj a pesimismus než „pouhá“ nespokojenost a pocit, že nežije naplno, může to být vážnější, než se zdá.
2 – Pokus o sebevraždu v minulosti: Zkušenost, která straší
Když se podíváte na informace o sebevraždě, zjistíte, že odborníci se shodují na jednom: pokus o sebevraždu v minulosti je velký varovný signál. Pokud se to stalo, existuje bohužel vyšší pravděpodobnost, že se to bude opakovat. Mozek si totiž může začít spojovat takové jednání s úlevou. O to důležitější je v takovém případě odborná pomoc.
3 – Hrozby sebevraždou nebo myšlenky na smrt: Když slova bolí
Podle John Hopkins Medicine se hrozby sebevraždou nebo mluvení o smrti můžou projevovat různě:
- Slova jako: „Chci se zabít,“ nebo „Spáchám sebevraždu.“
- Narážky: „Už nebudu dlouho problém,“ nebo „Kdyby se mi něco stalo, chci abys věděl…“
- Rozdávání oblíbených věcí a zbavování se důležitých majetků
- Náhlé zlepšení nálady po dlouhém období deprese
- Podivné myšlenky
- Psaní dopisů na rozloučenou
Může se objevit i silná posedlost smrtí. U dětí se to projevuje třeba neustálým mluvením o sebevraždě, zájmem o násilí v televizi, filmech, kresbách, knihách atd. (podle Suicide Awareness Voices of Education – SAVE).
4 – Sebepoškozování a riskantní chování: Hraní si s ohněm
Deprese často způsobuje únavu a nezájem o aktivity. Ale pokud někdo začne vyhledávat riskantní chování, zvyšuje dávky alkoholu, drog, provozuje nechráněný sex, vyhledává nebezpečná místa, sebepoškozuje se (řezání, pálení), utrpěl úraz v důsledku neopatrnosti – to všechno můžou být signály, že nejde jen o depresi.
5 – Rozdávání cenností: Když věci ztrácí smysl
Většina lidí má ke svým věcem emocionální vztah. Staráme se o ně, protože nám na nich záleží. Ale když je člověk v krizi, tenhle vztah se může přetrhat. Může si myslet, že si dané věci nezaslouží, nebo že se o ně už nebude moci starat. Pokud si všimnete, že někdo rozdává cenné věci, zbystřete!
6 – Uspořádávání osobních záležitostí: Když se chystá na konec
I v běžném životě se nám často nechce řešit papíry a organizovat si věci. A s pojištěním nebo závětí je to podobné – málokdo to řeší s radostí. Jenže pokud se někdo najednou začne intenzivně starat o právní záležitosti, sepisuje závěť, navštěvuje přátele a rodinu, dává do pořádku bydlení, může to být alarmující. Může to znamenat, že si uvědomuje blížící se konec a chce se na něj připravit.
Cleveland Clinic to popisuje tak, že dotyčný „začne dávat do pořádku svůj osobní život. To může zahrnovat návštěvy přátel a rodinných příslušníků, rozdávání osobních věcí, sepsání závěti a úklid pokoje nebo domova. Často si daná osoba vyhledává na internetu způsoby, jak zemřít, nebo si kupuje zbraň. Někteří lidé před pokusem o sebevraždu napíší dopis.“
Mezi další méně zjevné příznaky, které se dají snadno zaměnit s depresí, patří změny v osobnosti, vzhledu, spánku a stravování; prožité trauma, životní krize, ztráta zájmu o věci, které měl rád, odtahování se od přátel a rodiny, nezájem o osobní vzhled, nuda atd.
Pamatujte si, že ne každý, kdo má depresi, má nutně sebevražedné myšlenky. A ne u každého se projeví všechny výše uvedené příznaky. Proto je nejdůležitější otevřeně si s dotyčným promluvit a zjistit, jak se cítí a jestli neuvažuje o sebevraždě. Pokud se chová zmateně nebo se pokusil ublížit si, neváhejte a zavolejte pomoc.
Vždy se můžete obrátit na linky důvěry. Nikdy nejste sami!
Důležité kontakty:
Česká republika: Linka první psychické pomoci: 116 123
Nepřetržitá služba: 224 214 506
Linka Bezpečí: 116 111
Evropská linka pomoci v krizi: 112
Tento článek má pouze informativní charakter a nenahrazuje odbornou lékařskou pomoc. Pokud máte podezření na depresi nebo sebevražedné myšlenky, neváhejte se obrátit na odborníka.