Úzkost se dneska zdá být všudypřítomná, co říkáte? Sociální sítě, kovidová doba… lidi jsou vystresovaní jak nikdy. Ale pozor, je rozdíl mezi tím, když se člověk občas cítí nervózně, a tím, když má úzkostnou poruchu. To první přejde, ale s tou druhou se člověk pere skoro pořád. A to sakra mění to, jak mluvíme, chováme se a dokonce i myslíme. Pokud máš generalizovanou úzkostnou poruchu (GAD) nebo jinou podobnou potíž, možná ti tenhle článek nebude říkat nic novýho. Jasně, nechceme tu nikoho léčit ani diagnostikovat, ale doufáme, že se v tom aspoň trochu najdeš.
Když úzkost promlouvá: 8 věcí, které zná každý, kdo s ní žije
1. I malá rozhodnutí jsou najednou obrovská
S úzkostí máš pocit, že na všem záleží. Jestli si dáš k obědu to nebo ono… no, normálně je to fuk. Ale když ti mozek jede na plný obrátky, snadno si vymyslíš scénář, kdy tahle volba rozhodne o životě a smrti. Milion „co kdyby“ a úzkostná mysl chce probrat všechny.
Důležitý je si uvědomit, proč se ti hlava zasekla: snaží se tě chránit! Ty „co kdyby“ mají připravit tvůj mozek na reálný situace, kdyby náhodou. Takže buď na sebe hodná, když ti rozhodování nejde snadno. Má to svůj důvod, i když je to otravný.
2. Co bylo dřív? Úzkost nebo nespavost?
Trápí tě nespavost kvůli neklidný hlavě? Nejsi sama. Stres a úzkost jdou ruku v ruce s poruchami spánku. Může to bejt obyčejná noční můra nebo neklid, ale i bruxismus (skřípání zubama) nebo narkolepsie (usínáš, kde se dá).
Háček je v tom, že těžko říct, co je příčina a co následek. Úzkost ti může krást spánek, ale i nedostatek spánku tě může rozhodit. Ale zkus se zamyslet nad večerní a ranní rutinou a zkus ji vylepšit, abys byla víc odpočatá, soustředěná a v klidu.
3. Ten nejhorší scénář se zdá vždycky pravděpodobnější
Když máš úzkost delší dobu, tvůj mozek si zvykne hlídat a vnímat nebezpečí, i když žádný není. Proto tak snadno žiješ negativníma myšlenkama. A rovnou skáčeš k tomu nejhoršímu, co se může stát. Není divu, že tě obyčejný věci rozhodí, když jsi mistr v hledání průserů.
4. Těžko říct, jestli a kdy ostatní poznají, že máš úzkost
Lidi s úzkostí často řeší, jestli na nich ostatní poznají, že se necítí dobře. Ale upřímně, každej to prožívá jinak a každej situace je jiná. Dokud ti to někdo neřekne, nevíš, jestli to na tobě poznají. A i kdyby, jak zareagujou? Těžko říct, což tě může stresovat samo o sobě.
Ale dost možná to není tak vidět, jak si myslíš. Na světě je spousta nervózních a divnejch lidí. A navíc, ostatní jsou asi taky dost zahlcený sami sebou, než aby řešili, jestli se ti červenaj tváře.
5. Úzkost tě dokáže doslova umořit
Ať už máš úzkostnou poruchu, nebo ne, asi znáš ten pocit, když jsi tak ve stresu, že máš chuť zvracet nebo omdlít. Bohužel se to stane skoro každýmu aspoň jednou za život. Ale s úzkostí jsou tyhle stavy normální, což dlouhodobě zatěžuje tvý tělo. Bolesti hlavy, bušení srdce, zažívací potíže… to všechno k tomu patří. A dlouhodobě to může vést až k syndromu dráždivého tračníku (IBS) a dalším chronickým problémům s nervovou soustavou.
6. Sebedůvěra v háji, socializace v prachu
I když se chceš bavit s přáteli, úzkost a pochybnosti tě přesvědčí, abys radši seděla doma. Socializace může být pro lidi s úzkostí hodně stresující – někteří dokonce trpí sociální úzkostnou poruchou, která se týká veřejných a skupinových situací. I když se tvoje obavy netýkají přímo socializace, i tak to může být náročný. Fyzický příznaky, zběsilý myšlenky… držet krok s konverzací je fuška. Mozek tě bude bombardovat pochybnostma a otázkama, jestli to „děláš správně“. (Spoiler alert: děláš! Buď sama sebou.)
Když si uvědomíš, že se bojíš, jestli kvůli úzkosti nepůsobíš divně, tak je to v pořádku! Je fajn vnímat, jak působíš na ostatní, ale hlavně se snaž být upřímná a sama sebou. Život v dnešní době je už tak dost náročnej, není třeba si ještě přitěžovat.
7. Těžko se soustředíš
Četla jsi stránku a pak jsi zjistila, že jsi vlastně nic nepřečetla? Když jsi ve stresu, máš problém se soustředit. Mozek zvládne zpracovat jen určitý množství informací. A když se ti tam tísní milion „co kdyby“ a starostí, nezbyde tam místo pro nic jinýho. Změnit myšlenkový pochody se nestane ze dne na den, ale jde to! Musíš zkoušet, co ti sedne. Začni třeba s mindfulness, cvičením a vyhýbej se multitaskingu.
8. Jo, můžeš mít úzkost z úzkosti
Jako by úzkostný poruchy samy o sobě nestačily, existuje ještě jedna věc, která tě donutí vyhýbat se situacím, který by tě mohly vystresovat: agorafobie. Je to strach z míst a situací, ze kterých by mohl být útěk obtížný. Lidi s agorafobií se vyhýbají veřejný dopravě, davům, otevřeným prostorám a někdy ani nevychází z domu. Je to obrana proti nebezpečí, panice a trapasům.
Zdroje citované v článku:
Anxiety and Depression Association of America (ADAA)
Mayo Clinic
BBC research
University of Notre Dame
UK National Health Service