Být v blízkosti lidí, kteří mají silné sklony k pokrytectví, je jednoduše řečeno nepříjemné. Vždyť už jen samotná definice toho slova v nás vyvolává takový pocit. A co teprve, když na pokrytce narazíme v někým, koho jsme obdivovali!
Prokoukněte je: Jak odhalit pokrytce dřív, než vás zmanipuluje
Kdo by se necítil podvedeně, když zjistí, že oblíbený kněz se zapletl do podvodů s hlasy, nebo že politik, kterému jsme věřili, má poměr? Zjištění, že někdo má falešnou morální image, nás může rozčílit a zklamat. A někdy se i my sami chováme pokrytecky, aniž bychom si to uvědomovali.
Pravdou je, že se před pokrytci nemůžeme schovat, ale můžeme je rozpoznat. Tím, že si budeme vědomi jejich jednání a jeho dopadů, se od nich můžeme distancovat, zvlášť pokud je nezajímá, jak jejich chování ovlivňuje ostatní, nebo se k tomu nechtějí přiznat. A co víc, můžeme si víc všímat i vlastních pokryteckých tendencí, odpustit si občasné selhání a poučit se z něj. Takže, jak na to?
Dělají něco jiného, když se dívají ostatní, a něco jiného, když jsou sami
Všimli jste si, jak se někdo chová ctnostně a logicky, ale za zavřenými dveřmi, kde s ním sdílíte soukromí, se stává pravým opakem toho, co předstírá? Veřejně něco odsuzuje, ale vy víte, že si to v soukromí dopřává? Pokrytci mají dvě tváře. Tu veřejnou a tu pravdivější, soukromou. Je jasné, že se všichni chováme jinak v různých situacích a s různými lidmi, ale u pokrytců je to obzvlášť zarážející. Nejde ani tak o to, že se sociálně přizpůsobují, ale o to, že nejsou konzistentní v tom, co říkají a dělají. Nikdy by nekopli do štěněte, ale vy víte, jak hrozně se chovají ke svým vlastním zvířatům.
Jedna studie z roku 2014 dokonce zjistila, že „pokrytečtí lidé nejenže se chovají sobecky, ale také touží po tom, aby si udrželi ctnostný morální obraz.“ Raději vypadají dobře, než aby skutečně dobří byli. A to je celkem smutné, co říkáte?
Pravidla platí pro všechny, kromě nich (a pár vyvolených)
„Parkovat na místě pro invalidy, když člověk není postižený? Jak sobecké a hrubé! Ale když to potřebuji já, nebo můj šéf, nebo nějaký rodinný příslušník, tak je to jen efektivita a vůbec to není totéž!“ Pokrytec ví, že pravidla existují, ale silně věří, že platí pro ostatní, ne pro něj, nebo pro pár vyvolených z jeho mocenského kruhu.
Další studie z roku 2008 odhalila, že lidé mají vyšší toleranci k porušování morálních zásad, kterých se dopouštějí oni sami, nebo členové jejich skupiny, protože mají odlišné názory na morální zásady pro sebe a pro ostatní. Určitě ohnou, poruší nebo úplně ignorují zákon, zásadu nebo pravidlo, protože „pro mě je to jiné.“
Vždycky je to něčí jiná chyba
Chyby? Být na vině? Každý v té situaci byl a bude. Nikdo není dokonalý. Neustále na sobě pracujeme a učíme se to o sobě vidět a přijímat. Přijetí zodpovědnosti za svůj podíl na věcech nám dává pocit síly a hrdosti na to, kdo jsme.
Pokrytci se ale těchto superschopností zříkají. Jejich ego je tak křehké, jako u malého dítěte. Oni jsou oběť, neustále, protože nikdy nechybují. Vždycky za to může někdo jiný. Jeden profesor z University of Southern California a jeho kolegové zjistili, že „narcisté, buď od přírody, nebo v důsledku slávy, mají větší pocit nároku, a proto si častěji omlouvají svá selhání.“ Takže se omluvit, nebo přiznat chybu? V žádném případě. Není to jejich chyba, že lžou. Je to vaše chyba, že jste tak malicherní a upozorňujete na jejich lži.
„Dělej, co říkám, ne co dělám“
„U mě doma se víno a alkohol nepije. Je to odporná činnost a nebudu to tolerovat!“ Prohlásí pokrytec, který má ve skříni schované tři litry vína v krabici. Jasně, je to jeho dům a jeho pravidla, ale proč nedělá to, co káže?
Jedna rozsáhlá studie dospěla k závěru, že lidé touží po tom, aby se zdáli morální sami sobě i ostatním, aniž by se chovali morálně. Pokrytci jsou samolibí a mají pocit spravedlivého uspokojení, když se staví na piedestal, aby kritizovali a sráželi ostatní za to, co sami dělají. Což mě přivádí k dalšímu bodu.
Soudí ostatní, ale urazí se, když soudí někdo je
Možná jste si už všimli, že pokrytci trpí formou kognitivní disonance a podvodů, což znamená, že jejich postoje a chování jsou v rozporu. To, kým říkají a předstírají, že jsou, neodpovídá tomu, jak se chovají s pár vyvolenými a sami.
Zatímco se rádi pouštějí do dvojsmyslného chování, budou *velmi* uraženi, když na to budou upozorněni. Když jsou souzeni oni, nazvou ostatní netolerantními, i když to sami dělali.
Pokud jste zaznamenali sarkasmus a iracionální myšlenkové pochody, máte naprostou pravdu. S pokrytci, zvlášť pokud s nimi musíte žít, se budete cítit jako v nesmyslné smyčce a váš mozek bude zmatený, protože vidíte, že v jejich jednání není žádná soudržnost, a to je pro někoho, kdo je méně pokrytecký, znepokojivé. A bonusové body, pokud mají zhoubné narcistické rysy. Ach jo.