Občas si ani neuvědomujeme, jak moc si sami házíme klacky pod nohy. Někdy jsou to drobnosti, zdánlivě nevinné zlozvyky, které ale dlouhodobě naši psychiku pěkně pošramotí. Pojďme se podívat na sedm takových „sebedestruktivních“ návyků. Možná se v některém z nich poznáte a budete s tím moct něco udělat.
Sebedestruktivní návyky: 7 věcí, které ti nevědomky ničí psychiku
Už jsi někdy měla pocit, že se točíš v kruhu? Že se neustále vracíš k tomu samému problému, omíláš ho ze všech stran a nikam se neposouváš? Nebo že si na sebe nakládáš víc, než uneseš? Nejseš sama. Tohle se stává spoustě z nás. A často si to děláme úplně nevědomě.
1. Uvíznutí v minulosti
Kdo z nás to nezná – sedíme a přemýšlíme, co jsme měli udělat jinak, co jsme řekli špatně, jak jsme mohli zareagovat lépe. A takhle se v tom rýpeme pořád dokola, až nás to úplně vyčerpá. Psychologové tomu říkají ruminace – opakované přehrávání stresových situací v hlavě. A tohle, vážení, je pro psychiku fakt jedna z největších zátěží. Dlouhodobé ruminování může vést k depresím a dalším psychickým problémům.
2. Myšlení „tohle se nenaučím“
Znáš ten pocit, když si řekneš: „Na tohle nemám buňky, to nikdy nepochopím“? Tohle je takzvaný „fixed mindset“ – přesvědčení, že tvoje schopnosti jsou dané a neměnné. Ale to je přece nesmysl! Člověk se učí celý život a i když ti něco nejde hned, neznamená to, že se to nemůžeš naučit později. Naopak, když máš „growth mindset“ – tedy věříš, že se můžeš rozvíjet a učit – mnohem lépe se vyrovnáváš s neúspěchy a máš větší motivaci se zlepšovat.
3. Neustálé ujišťování
„Dělám to dobře? Je to správně? Jsem dost dobrá?“ Jestli se na tohle ptáš pořád dokola, je na čase s tím něco udělat. Neustálé vyžadování ujištění od ostatních je totiž cesta do pekel. Může to vést k závislosti na názoru druhých a k nízkému sebevědomí. A taky to zvyšuje riziko depresí. Je důležité naučit se věřit sama sobě a svým schopnostem.
4. Žádná podpora v těžkých chvílích
Když se ti hroutí svět, je důležité mít se o koho opřít. Snažit se zvládnout těžké životní situace sama je strašně náročné. A pro ženy to platí dvojnásob. Studie ukazují, že ženy, které nemají v těžkých chvílích sociální podporu, mají vyšší riziko depresí než muži ve stejné situaci.
5. Zapomínání na dny pro sebe
V dnešní době se pořád někde honíme, máme spoustu povinností a na sebe zapomínáme. Ale to je velká chyba! Občas si musíš dát pauzu, vypnout a věnovat se jen sobě. Dlouhodobé přepracování bez odpočinku vede k vyhoření, a to má vážné zdravotní následky. Od cukrovky druhého typu až po problémy s trávením. Takže si nezapomeň naplánovat den jen pro sebe! Třeba s tou novou knihou.
6. Nerealistické očekávání od ostatních
Máš pocit, že tě ostatní neustále zklamávají? Že nedělají to, co bys chtěla? Možná máš jen příliš vysoké nároky. Když očekáváš od ostatních nemožné, akorát se sama zbytečně trápíš. Nerealistická očekávání můžou zničit i ty nejpevnější vztahy. Zkus se zamyslet nad tím, co od ostatních vlastně chceš a jestli to není trochu přehnané.
7. Nedostatek spánku
Spíš jen šest hodin denně? To je málo! Nedostatek spánku má negativní dopad na tvoji psychiku i fyzické zdraví. Nedostatek spánku zvyšuje riziko depresí, úzkostí a dalších psychických problémů. Takže si dopřej kvalitní spánek! Budeš se cítit mnohem lépe.
Tak co, našla ses v něčem z toho? Je čas na změnu! Začni tím, že si uvědomíš, co ti škodí, a pak se pokus najít řešení. Tvoje psychika ti poděkuje.
Al-Abri, M. A. (2015). Sleep Deprivation and Depression: A bi-directional association. Sultan Qaboos University Medical Journal, 15(1), e4.
Dalgard, O. S., Dowrick, C., Lehtinen, V., Vazquez-Barquero, J. L., Casey, P., Wilkinson, G., … & ODIN group. (2006). Negative life events, social support and gender difference in depression. Social psychiatry and psychiatric epidemiology, 41(6), 444-451.
Dweck, C. S. (2008). Mindset: The new psychology of success. Random House Digital, Inc..
Epstein, N., & Eidelson, R. J. (1981). Unrealistic beliefs of clinical couples: Their relationship to expectations, goals and satisfaction. American Journal of Family Therapy, 9(4), 13-22.
Joiner Jr, T. E., & Metalsky, G. I. (2001). Excessive reassurance seeking: Delineating a risk factor involved in the development of depressive symptoms. Psychological Science, 12(5), 371-378.
Nolen-Hoeksema, S. (2000). The role of rumination in depressive disorders and mixed anxiety/depressive symptoms. Journal of abnormal psychology, 109(3), 504.
Sagaspe, P., Sanchez-Ortuno, M., Charles, A., Taillard, J., Valtat, C., Bioulac, B., & Philip, P. (2006). Effects of sleep deprivation on Color-Word, Emotional, and Specific Stroop interference and on self-reported anxiety. Brain and cognition, 60(1), 76-87.
Salvagioni, D. A. J., Melanda, F. N., Mesas, A. E., González, A. D., Gabani, F. L., & de Andrade, S. M. (2017). Physical, psychological and occupational consequences of job burnout: A systematic review of prospective studies. PloS one.