„`html
Říká se, že úsměv nic nestojí a přitom dokáže tolik změnit. Ale opravdu nás úsměv dokáže jen tak, lusknutím prstů, zbavit splínu? Není to jen taková ta babičkovská rada, co se předává z generace na generaci? Věda se na to koukla zblízka a výsledek je… no, posuďte sami.
Úsměv jako lék? Věda v tom má jasno (nebo vlastně nemá?)
Už Charles Darwin si lámal hlavu s tím, jestli naše výrazy v obličeji jen zrcadlí emoce, nebo je i vyvolávají. Sto let nato psycholog William James šel ještě dál a tvrdil, že pokud člověk emoci neprojeví, tak ji vlastně ani necítí. Takže když se nesmějete, nemáte radost? No, to by bylo moc jednoduché, že?
Botox a štěstí – jde to dohromady?
Třeba psychologové z Cardiffu ve Walesu se zaměřili na ženy po botoxu, které mají omezenou schopnost se mračit. Zjistili, že ty, které si nechaly aplikovat botox, pociťovaly méně úzkosti a celkově byly šťastnější. Takže přece jen má ten úsměv něco do sebe? Jenže… tahle studie byla zaměřená jen na ženy. A navíc, dotazníky… víme, jak to s nimi chodí. Ne vždycky je to, co lidé říkají, to, co si skutečně myslí.
A ještě jeden háček: studie sice ukázala, že neschopnost se mračit vede ke štěstí, ale neověřila, jestli úsměv skutečně náladu zlepšuje. Možná je to tak, že se necítíme lépe, když se smějeme, ale cítíme se hůř, když se mračíme. Chápete ten rozdíl?
„E“ jako euforie?
Takže co s tím? Možná se podíváme na starší studii, kterou provedl psycholog Robert Zajonc v roce 1989. Jeho experiment je v akademickém světě celkem uznávaný a často se opakuje. O co šlo? Účastníci opakovali různé samohlásky, které jim obličej nastavily do různých výrazů. Dlouhé „é“ jim roztáhlo koutky do úsměvu, zatímco „ú“ je donutilo našpulit rty do zamračeného výrazu. Zkuste si to sami před zrcadlem!
Výsledek? Účastníci se cítili lépe, když dělali „é“. Takže… je to tam! Úsměv nás dělá šťastnějšími!
Proč se nám chce skákat radostí, když se usmíváme?
Ale proč to vlastně funguje? Proč se nám do těla vyplavují endorfiny, když se usmíváme? Tady už tak jasnou odpověď nemáme. Někteří vědci se domnívají, že to souvisí s teplotou mozku. Studie ukázaly, že chladnější mozek vede k lepším emocím a naopak. Při úsměvu se stahují a napínají určité obličejové svaly, což zúží cévy a omezí průtok krve do mozku. Méně krve znamená nižší teplotu krve, a tím pádem i nižší teplotu mozku… a voilà, štěstí je na světě!
Ale i tahle teorie má své odpůrce. Ne všichni věří, že je to tak jednoduché. Jiní vědci se domnívají, že úsměv snižuje intenzitu stresových reakcí v těle, a proto se cítíme lépe.
Závěrem
Takže… co si o tom myslíte vy? Které vysvětlení vám přijde nejpravděpodobnější? Nebo máte úplně jinou teorii? Nechte se inspirovat vědou, ale poslouchejte i svůj vlastní úsměv. Možná, že právě on vám napoví, jak to s tím štěstím vlastně je.
„`
Zdroje citované článkem: (Zde byste doplnili seznam zdrojů, na které se článek odkazuje. Protože mi nebyl poskytnut, nemohu ho vygenerovat.)