Úzkost. Slovo, které se v dnešní době skloňuje snad ve všech pádech. Ale co se za ním vlastně skrývá? Není to jen „mít trému“ před důležitou schůzkou. Úzkost má mnoho tváří, některé z nich možná znáte i vy.
Úzkost: 5 tváří strachu, které možná znáte i vy
1. Obesedantně-kompulzivní porucha (OCD): Když myšlenky ovládnou život
OCD, to jsou vlastně takové dvě strany jedné mince: obsese a kompulze. Obsese jsou vtíravé myšlenky, kterých se nemůžete zbavit. Může to být strach z bacilů, nebo třeba potřeba mít věci perfektně srovnané. A kompulze? To je to, co děláte, abyste se těch otravných myšlenek zbavili. Neustálé mytí rukou, kontrolování sporáku… Až to začne zasahovat do běžného života. Je to jak začarovaný kruh.
Jak z toho ven? Existují léky, hlavně antidepresiva, která dokážou tyhle stavy trochu „utlumit“. Ale hodně pomáhá i psychoterapie, obzvlášť kognitivně-behaviorální terapie (KBT). Ta vás naučí, jak na tyhle vtíravé myšlenky reagovat jinak, jak je „přeprogramovat“. Nejlepší je to kombinovat: léky a terapie, ruku v ruce.
2. Generalizovaná úzkostná porucha: Když se bojíte vlastně…všeho?
Generalizovaná úzkostná porucha (GAD) je taková „úzkost z ničeho“. Lidé s GAD často ani nedokážou říct, proč se vlastně bojí. Prostě se cítí neklidně, mají „knedlík v krku“. Pořád se něčeho obávají, a tyhle obavy se jim promění v nekonečný kolotoč. Nemůžou spát, jsou podráždění… Zkrátka peklo.
Léčba? Podobná jako u OCD. Léky – antidepresiva, benzodiazepiny – a terapie. KBT je i tady velký pomocník. Plus relaxační techniky, mindfulness, prostě se naučit „být tady a teď“. Ono se to snadno řekne, ale je to fuška, to je jasné.
3. Sociální úzkostná porucha: Když je setkání s lidmi noční můra
Lidé se sociální úzkostí prožívají panické ataky v situacích, kde jsou s jinými lidmi. Může to být strach z mluvení na veřejnosti, ale klidně i jen to, že se bojí jít nakoupit do obchodu. Mají pocit, že je všichni sledují, že je hodnotí… A to je paralyzuje. Radši se všem vyhýbají.
I tady platí: léky a terapie. Ale důležité je si uvědomit, že každému zabírá něco jiného. Neexistuje žádná univerzální rada. Terapie musí být „ušitá na míru“. Každý to prožívá jinak, každý potřebuje jiný přístup.
4. Panická porucha: Když vás zaskočí vlna hrůzy
Panická porucha je specifická tím, že se projevuje hlavně panickými atakami. Zatímco u jiných úzkostných poruch jsou panické ataky jen jedním ze symptomů, tady jsou tím hlavním problémem. Bušení srdce, pocit dušení, závratě, strach ze smrti… A nejhorší je, že často přicházejí „z ničeho nic“. Takže se člověk pořád bojí, kdy to zase přijde.
Léčba je komplexní: léky (antidepresiva, benzodiazepiny, beta-blokátory) a terapie. Důležité je naučit se, jak zvládat panickou ataku, jak ji „ustát“. Není to legrace, ale dá se s tím žít.
5. Posttraumatická stresová porucha (PTSD): Když minulost straší
PTSD může postihnout kohokoliv, kdo prožil nějakou traumatickou událost. Nemusí to být jen vojáci nebo policisté, jak se často říká. Může to být autonehoda, znásilnění, přírodní katastrofa… Zkrátka cokoliv, co člověka hluboce zasáhne. Lidé s PTSD mají flashbacky, noční můry, pocity, že se to trauma děje znovu. Často trpí panickými atakami, fobiemi…
Léky (antidepresiva) a terapie (expoziční terapie, kognitivní zpracování traumatu…) jsou i tady základ. Je důležité nebát se o pomoc požádat. A pamatujte: lidé s PTSD nejsou nebezpeční. Naopak, často jsou to oběti.
Tohle je jen takový „průlet“ světem úzkostných poruch. Je toho mnohem víc, a každý to prožívá jinak. Ale důležité je vědět, že nejste sami. A že existuje pomoc. Nebojte se o ni požádat. A buďte k sobě i k druhým ohleduplní. Ono se to vrací.
Tip na závěr: Pokud vás téma úzkosti zajímá, mrkněte na:
- 11 tipů, jak usnout, když máte úzkost
- 5 psychologických cvičení, díky kterým lépe pochopíte svoji úzkost
Zdroje: National Institute of Mental Health, U.S. Department of Health and Human Services, PTSD: National Center for PTSD, US Department of Veteran’s Affairs, HHS.gov