Žiješ v neustálém podezření? Co je paranoidní porucha osobnosti a jak ji rozpoznat

Máte někdy pocit, že vám někdo chce ublížit? Že se na vás ostatní spikli? Občas to asi známe všichni. Ale co když tenhle pocit trvá a trvá, a stává se vaší realitou? Někdy za tím může být víc, než jen špatný den.

Žiješ v neustálém podezření? Co je paranoidní porucha osobnosti a jak ji rozpoznat

Taky máte ten pocit, že se na vás někdo dívá? Ne, nebojte, nebudeme strašit hororovými historkami. Ale vážně, co když tenhle pocit podezřívavosti, že vám někdo chce podrazit nohy, přetrvává? Možná už déle, než je zdrávo. A možná už vám i trochu komplikuje život.

Paranoidní porucha osobnosti (PPO) je tak trochu jiná liga. Nejde o občasnou nedůvěru, ale o trvalý pocit, že ostatní lidé mají zlé úmysly. Že vás chtějí manipulovat, využít nebo dokonce ublížit. Je to jako žít s neustálým vnitřním detektorem lži, který neustále hlásí „nebezpečí“.

Kdy už to není jen nedůvěra?

Je jasné, že po pár špatných zkušenostech si člověk dává větší pozor. Ale u PPO je ta podezíravost jiná. Hlubší. Proniká do všech oblastí života. A projevuje se různě:

  • Máte pocit, že vás někdo pomlouvá za zády, i když pro to nemáte důkaz.
  • Dlouho v sobě dusíte křivdy a nedokážete odpouštět.
  • Nevěříte lidem a bojíte se jim svěřovat, aby to proti vám nezneužili.
  • I nevinnou poznámku si vyložíte jako urážku nebo ohrožení.
  • Žárlíte na partnera/partnerku bez zjevného důvodu.

Není to zrovna recept na šťastný život, že ne? Ale co s tím?

Kde se to v nás bere?

Proč se někteří lidé stanou takhle nedůvěřiví? Odpověď není jednoduchá. Roli hrají genetické predispozice (častěji se vyskytuje u lidí, kteří mají v rodině schizofrenii nebo bludy), ale i traumatické zážitky z dětství. Dítě, které zažilo šikanu nebo zneužívání, se může naučit vnímat svět jako nebezpečné místo a lidem přestat věřit. A z toho už je jen krůček k PPO.

Jak z toho ven?

Dobrá zpráva je, že s PPO se dá pracovat. Psychoterapie, konkrétně kognitivně-behaviorální terapie (KBT), je v tomhle případě nejúčinnější. Pomáhá lidem s PPO změnit zkreslené myšlení a naučit se lépe reagovat na mezilidské situace. Důležité je najít si terapeuta, kterému budete věřit – což je s PPO samo o sobě výzva. Ale stojí to za to. Protože život v neustálém podezření není žádná výhra.

Důležité upozornění: Tento článek má pouze informativní charakter a nenahrazuje odbornou radu lékaře. Pokud máte podezření na PPO, neváhejte se obrátit na odborníka.

Bhandari, Smitha. “Mental Health: Paranoid Personality Disorder.” WebMD, WebMD, 30 June 2020, www.webmd.com/mental-health/paranoid-personality-disorder.

Esterberg, M.L., Goulding, S.M., and Walker, E.F. ( 2010). A Personality Disorders: Schizotypal, Schizoid and Paranoid Personality Disorders in Childhood and Adolescence. Journal of Psychopathological Behavioral Assessment. 32(4): 515–528. doi: 10.1007/s10862-010-9183-8 PMCID: PMC2992453 NIHMSID: NIHMS222925

Lee, Royce. “Mistrustful and Misunderstood: A Review of Paranoid Personality Disorder.” Current behavioral neuroscience reports vol. 4,2 (2017): 151-165. doi:10.1007/s40473-017-0116-7

“Personality Disorders.” Mayo Clinic, Mayo Foundation for Medical Education and Research, 23 Sept. 2016, www.mayoclinic.org/diseases-conditions/personality-disorders/symptoms-causes/syc-20354463.

Today, Psychology. “Paranoid Personality Disorder.” Psychology Today, Sussex Publishers, 26 Feb. 2019, www.psychologytoday.com/us/conditions/paranoid-personality-disorder.

Vyas, Amy, and Madiha Khan. “Paranoid Personality Disorder.” American Journal of Psychiatry Residents’ Journal, vol. 11, no. 1, 2016, pp. 9–11., doi:10.1176/appi.ajp-rj.2016.110103.

Diskuze