Přesvědčivá komunikace

Přesvědčování je forma společenského vlivu. Je to proces vedení lidí k přijetí myšlenky, postoje nebo jednání racionálními a symbolickými (i když nejen logickými) prostředky. Je to strategie řešení problémů a spoléhá spíše na „apely“ než na sílu.

Dissuasion je proces přesvědčování někoho nevěřit nebo jednat o něčem.

Přesvědčování je často zaměňováno s manipulací, což je akt navádění druhého k něčemu, co není v jejich nejlepším zájmu, podvracením jejich myšlenkových pochodů. Přesvědčování má nakonec prospět všem stranám.

Aristoteles říká, že „Rétorika je umění objevit v konkrétním případě dostupné přesvědčovací prostředky“.

Změna postoje pomocí přesvědčování.

Postoje lze měnit pomocí přesvědčování. Slavná práce Carla Hovlanda na Yaleově univerzitě v padesátých a šedesátých letech pomohla rozšířit znalosti o přesvědčování. Podle Hovlandova názoru bychom změnu postoje měli chápat jako reakci na komunikaci. On a jeho kolegové provedli experimentální výzkum faktorů, které mohou ovlivnit přesvědčivost sdělení:

Podle Roberta Cialdiniho ve své knize o přesvědčování definoval šest „zbraní vlivu“:

Propaganda také úzce souvisí s Přesvědčováním. Jedná se o soustředěný soubor poselství, jejichž cílem je ovlivnit názory nebo chování velkého množství lidí. Místo nestranného poskytování informací propaganda ve svém nejzákladnějším smyslu prezentuje informace, aby ovlivnila své publikum. Nejúčinnější propaganda je často zcela pravdivá, ale některá propaganda prezentuje fakta selektivně, aby podpořila určitou syntézu, nebo dává načtená poselství, aby na prezentované informace vyvolala spíše emocionální než racionální reakci. Žádoucím výsledkem je změna kognitivního vyprávění subjektu v cílovém publiku. Termín ‚propaganda‘ se poprvé objevil v roce 1622, kdy papež Řehoř XV. založil Svatou kongregaci pro šíření víry. Propaganda tehdy stejně jako dnes spočívala v přesvědčování velkého množství lidí o pravdivosti daného souboru myšlenek. Propaganda je stejně stará jako lidé, politika a náboženství.

Doporučujeme:  Implicitní teorie osobnosti

Jiné techniky, které mohou, ale nemusí fungovat:

Donucovací techniky, z nichž některé jsou vysoce kontroverzní a/nebo vědecky neprokázané jako účinné: